„Návrh, který budeme připomínkovat a který doplníme, počítá s tím, že nouzový stav by nebyl nutný pro první a druhý stupeň, nutný by byl od třetího stupně,“ uvedl Kupka. V současnosti jsou platností nouzového stavu podmíněna opatření i v nejnižším stupni rizika. Vlastní verzi protiepidemického systému, která by v mírnějších stupních nevyžadovala nouzový stav, v prosinci připravil i opoziční Anticovid tým, v němž jsou zástupci ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Kupka i Válek jsou jeho členy.
Stav nouze v Česku by měl podle rozhodnutí Sněmovny vypršet 22. ledna. Blatný ale ve čtvrtek po jednání vlády řekl, že považuje za velmi pravděpodobné, že vláda bude muset znovu dolní komoru žádat o prodloužení, protože po 22. lednu podle něj budou v zemi dál třeba silná opatření. Česko je aktuálně v pátém, nejvyšším stupni rizika.
Opoziční politici by podle Válka chtěli, aby bylo v systému jasně definované, jaké pravomoci vlády vyplývající z nouzového stavu budou zavedeny do praxe při jednotlivých stupních PES. „Nám principiálně nevadí nouzový stav, pokud to znamená využití armády, policie a hasičů pro pomoc v rámci České republiky. Bez nouzového stavu toto nejde. Ale vadí nám, když nouzový stav znamená nakupování bez výběrového řízení, nasazovaní studentů do nemocnic, aniž by se někdo zeptal děkanů nebo ředitelů škol, jestli to je reálné,“ poznamenal.
V Česku bylo do středy očkováno proti covidu 19 918 lidí. Začalo se 27. prosince |
Podle poslance se nabízí srovnání s Německem. Tam podle něj platí epidemický stav principiálně podobný nouzovému, ale týká se výhradně epidemie. „Řadu věcí, které se v rámci nouzového stavu u nás mohou, tak v těchto zemích nemohou,“ dodal.
Válek by byl také pro, aby i při vyšších stupních systému PES zůstaly otevřené školy. Podle něj uzavírání škol nemá výrazný efekt na šíření koronaviru.
Jednání se kromě zástupců politických stran a ministerstva zúčastnili také například ředitelé některých nemocnic, prezident České lékařské komory Milan Kubek nebo prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.