* LN V knize Úzkost statusu popisujete, jak je pro většinu lidí jednou z nejvyšších hodnot, aniž by si to sami přiznali, obdiv a uznání druhých. Proto touží po statusových symbolech. Ty se v éře masového luxusu staly dostupnými skoro každému. Jsou teď lidé méně úzkostní?
Vůbec ne. Když je něco dostupné všem, už to není symbol statusu a společenského postavení. Lidé si status začnou rychle spojovat s jinými věcmi, které jsou výjimečné. Stále budou hledat nové a nové symboly výjimečnosti. Pěkně je to vidět na autech. Ve Velké Británii už jsou tak levná a dostupná, že vidíte mercedesy a BMW i ve velmi zchudlých čtvrtích před skromnými domy. Kdysi to přitom bývaly jasné symboly úspěchu a vysokého společenského postavení. Sledujeme, jak čím dál víc kdysi luxusních věcí přestává být luxusem právě proto, že jsou dostupné všem.
* LN Co jsou nové symboly statusu? Co není k mání pro každého?
Pracovní místa – to jsou ty nové symboly. V současné společnosti vás ostatní soudí a oceňují podle toho, co máte na vizitce. Luxusní věci a zážitky jsou už dnes vedlejší. Ztratily svou někdejší hodnotu. U oceňovaných a obdivovaných profesí a pracovních pozic naopak demokratizace nikdy nepřijde. Výjimečná místa nikdy nebudou pro každého. Luxusní zboží a životní styl už jsou dnes vedlejší.
* LN Některé výzkumy hodnot ukazují, že právě v éře široce dostupného luxusu jsou lidé výrazně spokojenější. Vy naopak upozorňujete, že se zrovna teď nejvíc bojí o své společenské postavení. Proč?
Statusová úzkost je teď opravdu nejvyšší v historii. Je to logické, protože příležitosti k úspěchu (sexuálnímu, finančnímu, profesionálnímu) jsou nesrovnatelně větší než kdykoliv v minulosti. Je čím dál víc věcí, které musíte mít a umět, abyste nebyli považováni za zoufalce. Stále jsme konfrontováni s oslnivými příběhy lidí, kteří to dokázali. Dřív bylo normální, že se někomu nedařilo. Jen velmi málo lidí dosáhlo bohatství a životního naplnění. Bylo mnohem víc těch, kdo měli těžký a strastiplný život. Teď se na nás z internetu, televize a obrázkových magazínů valí příběhy šťastných a úspěšných. Úspěch je považován za normu.
* LN Svůj úspěch měříme hlavně tím, jak se nám daří ve srovnání s naším kamarádem, kolegou, sousedem. Je ve společnosti, kde jsou menší rozdíly, méně úzkosti?
V demokratických rovnostářských zemích s volnou tržní ekonomikou je obrovská statusová úzkost. Je právě v té rovnosti. Máme v sobě, že jsme si rovni před zákonem, že všichni máme stejná práva. Relativně rovni jsme si v takové společnosti i v příjmech. Jsme si hodně podobní a ten, kdo na tu laťku nedosáhne, se cítí méněcenný.
* LN Čím sofistikovanější společnost bude, tím budou lidé vystresovanější, protože kolem sebe budou vidět úspěšnější?
Zjednodušeně se opravdu dá říct, že čím se máme lépe, tím hůř neseme, když je na tom někdo ještě líp.
