A také najít investora, který se bude na výstavbě a provozu centra podílet.
„Pro město by neměl být problém dát svůj příspěvek na vybudování koncertního sálu. Ale do projektu se musí zapojit kraj a stát,“ řekl LN. Podotkl, že se znovuotevírají jednání o převodu Filharmonie Brno na úroveň státu. „Je otázka, zda by byla předána i s kulturním centrem či bez něj,“ poznamenal.
Filharmonie Brno se chystá požádat radní, aby mohla sama zajišťovat přípravu stavby Janáčkova centra. Její bývalý ředitel Bohuš Zoubek, který má nyní na starosti jednání kolem sálu, LN potvrdil, že dokončili další část podkladů. „Nyní v harmonogramu prací stojíme před zpracováním dokumentace pro územní rozhodnutí a samotným územním rozhodnutím. Teprve s ním lze žádat o dotaci od Evropské unie,“ dodal.
Filharmonie zpracovala podklady, podle kterých by mělo město i kraj přispět po dvou stech milionech korun, stát 350 miliony korun a Evropská unie stem milionů. Zbytek, necelé půl miliardy, má zajistit soukromý investor. „Máme analýzu, která říká, že nový dům jako celek by měl být výdělečný. Provozní náklady vyčíslili odborníci na 30 milionů korun ročně, výnosy asi na 77 milionů,“ tvrdí Zoubek.
Radní vloni stavbu v podstatě opět odsunuli
Nové vedení brněnské radnice má stavbu kulturního centra za jednu ze svých priorit. Stavbu nakonec podpořili i sociální demokraté, kteří o ní původně pochybovali. Přesto v polovině prosince zrušili radní výběrové řízení na přípravu územní dokumentace - prý kvůli malému zájmu firem.
Filharmonie již společně s architekty připravila takzvanou minimalizovanou verzi, která zvedá na nejvyšší míru podíl soukromých zdrojů. Privátní investor by měl zaplatit (a potom provozovat) východní část objektu, ale také například podzemní garáže. Město však nikoho takového zatím nenašlo.
„Máme filharmonii, která umí Janáčka. Stále jsme ale s touto hudební osobností nedokázali udělat to, co například Salcburk či Vídeň s fenoménem Mozart, všechny ty Mozartovy koule a jiné produkty,“ poznamenal primátor. Za paradox označil, že se právě Janáčka snaží využít Ostrava, která po něm například pojmenovala své letiště.
Stavbu Janáčkova kulturního centra, které by mohlo být vhodné také pro pořádání kongresů či plesů, opakovaně podpořili například zástupci vysokých škol. Hlavním důvodem, proč filharmonie o vybudování centra tolik usiluje, je ale skutečnost, že Brnu chybí akusticky i prostorově kvalitní koncertní sál. Světově uznávaní hudebníci musejí hrát v provizoriu Janáčkova divadla či v malém sále Besedního domu, kde si při hře celého orchestru sami poškozují sluch.
Kvůli úsporám čekají kulturu ve městě změny
Plány na výstavbu Janáčkova centra na druhé straně ale stojí trochu v rozporu se stavem kultury v Brně. Město sice vynakládá zhruba desetinu svého provozního rozpočtu právě na financování kultury, i tak peníze nestačí. „Musíme zefektivnit jejich vynakládání,“ uvedla náměstkyně primátora Barbora Javorová. Pokud se nepodaří prosadit vznik nového divadelního zákona, zvažuje například o spojení filharmonie a Národního divadla Brno do jednoho celku. „Takzvané hudební domy jsou formy v Evropě obvyklé,“ tvrdí Javorová. Podle ní je důležité také zpracovat analýzu vývoje návštěvnosti kulturních akcí v Brně a vůbec sedadel pro kulturu, která ve městě budou. „Právě v souvislosti se záměrem výstavby Janáčkova centra,“ řekla.
