Nedávno uzavřená a volbami završená předvolební kampaň má kromě mnoha jiných i tu zásluhu, že vřadila slovo kokot do politického slovníku. Slovo má své kořeny ve slovinštině, kde původně znamenalo kohouta, wikislovník vykládá jeho význam buď jako vulgárně penis, což dokládá větou „ten tvůj kokot je ale velký“, nebo jako nadávku. Wikipedie je v oboru kokota obšírnější. Zmiňuje kokota v souvislosti se slovenským vojenským slangem a upozorňuje, že se takto nazýval kohout i ve staročeštině, staroslověnštině, srbštině, chorvatštině, lužičtině a některých ruských dialektech. Díky Miroslavu Kalouskovi vstoupil kokot i na politickou scénu. Připomenu, že aktivisté Pirátské strany, věrni prastaré udavačské tradici, přesně podle návodu práskače Bretschneidera si hezky s panem Kalouskem popovídali, jeho výroky nenapsali na papírovou manžetu, ale natočili na video a šup s udáním ne na direkci, ale na You Tube. Čímž se osvědčili jako kokoti na druhou, nicméně kokotem se označil už ve zmíněné nahrávce Miroslav Kalousek a hned vzápětí s tričkem Kokot Honza procházel před televizními kamerami tiskový mluvčí strany TOP 09, momentálně třetí největší politické strany ve státě. Takže to kokot dosáhl hodně vysoko a možná, že se v politickém newspeaku udrží.
Co je to kokot v tom druhém smyslu wikislovníku? Je to nadávka, jenže jaká? Jak známo, neexistují synonyma v tom smyslu, že by slova měla absolutně stejný význam. Do moderní češtiny přišel kokot nikoli ze šerého dávnověku staročeštiny, nýbrž ze základní vojenské služby, kdy bylo nepsaným pravidlem, že Češi sloužili pokud možno na Slovensku a Slováci v Čechách. Tak jsem slovo poznal a do svého slovníku zařadil i já. Výklad bude individuální, svoji interpretaci nevnucuji, nicméně je asi takováto: kokot není obyčejný hlupák nebo pitomec. Jeho hlupství je spojeno s jakousi institucionální nadřazeností. Kokot je hloupý a nabubřelý, něčím nadřazený, obvykle z vůle někoho jiného. Jen si vzpomeňte na kokoty z vašeho okolí, kolik z nich vám bylo služebně nadřízeno a kolika jste šéfovali vy. Troufnu si tipnout, že poměr bude velmi nevyrovnaný ve prospěch nadřízených.
Když tak o tom přemýšlím, když si vybavuji a vzpomínám na všechny ty kokoty, kteří tak či onak figurovali v našich životech a nejen figurovali, oni do nich zasahovali, bylo jich plno, mluvilo se o nich, mnohdy se strachem, nikdy s úctou, kolik jich bylo a jsou pryč, zmizeli, vítr času je odvál někam za popelnice, bože můj KOLIK JICH BYLO těch kokotů! Kdyby se poskládali jeden vedle druhého, pěkně zpříma, mohl by se z nich udělat plot kolem hektarového pole.
A ještě jednu vlastnost mají: sotva jeden kokot z našeho obzoru zmizí, a poslední volby se o to pěkně postaraly, jiní přijdou.
Kde se vzali, tu se vzali, nikdy jsme o nich neslyšeli a najednou hup, a jsou tu a je jich plno a zase nám zasahují do života a budou tu zaclánět, dokud se nestanou jednou z planěk plotu kolem hektarového pole. K čemuž stoprocentně dojde, ale toho času, co to stojí!
