PRAHA Dvacet osm miliard korun. To je částka, kterou bude muset ještě do konce roku ušetřit ministr financí Miroslav Kalousek, aby hospodaření Česka skončilo na konci roku s deficitem, který nepřesáhne plánovaný 5,3procentní podíl na hrubém domácím produktu.
Vyplývá to z návrhu opatření, který dnes ministerstvo financí rozešle na jednotlivá ministerstva a na další instituce napojené na státní rozpočet. Mezi adresáty tak budou i Kancelář prezidenta republiky, grantové agentury či Akademie věd. Vláda by měla dokument, jehož kopii mají LN k dispozici, projednávat již příští středu. Stát musí omezit svoje výdaje kvůli očekávanému poklesu daňových příjmů. Ty mají být oproti původním očekáváním na konci roku nižší o 28,2 miliardy korun.
Škrty se nebudou týkat důchodů ani sociálních dávek.
Největší podíl úspor, celkem 10,2 miliardy, bude muset zařídit celkem 14 ministerstev. Své provozní rozpočty budou muset snížit o 2,5 procenta. Nejvíce se bude muset škrtat na ministerstvu školství. Do konce roku tam budou muset ušetřit přes tři miliardy korun. „Škrty se ale nijak nedotknou pedagogických pracovníků,“ řekl ministr školství Josef Dobeš. Výrazně omezit provozní výdaje, o zhruba 1,5 miliardy korun, bude muset i ministerstvo dopravy. Škrtat se bude zejména v provozních výdajích Ředitelství silnic a dálnic. „Tyto výdaje by měly být sníženy o polovinu,“ řekl mluvčí ministerstva Karel Hanzelka. Přestože podle koaliční dohody vládních stran by měly být zachovány investice do výstavby silnic a dálnic, o deset procent se má snížit i rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury.
Více než jednu miliardu bude muset ušetřit i ministerstvo zemědělství (1,28 miliardy korun) a ministerstvo vnitra (1,24 miliardy korun). Ani to však nepřiměje ministra vnitra Radka Johna snižovat stav policistů, hasičů a dalších zaměstnanců. „Propouštění ani snižování platů letos neplánujeme,“ řekl John.
Pokračování na straně 15
Dokončení ze strany 1
Ministr vnitra John řekl, že jeho ministerstvo již pracuje na omezení výdajů na příští rok, které má vyústit v úsporu pěti miliard korun. Požadavek na další škrty ještě v letošním roce vyvolává podle Johna v sektoru vnitra napětí. „Odbory si to nedovedou představit,“ uvedl John.
Ministerstvo práce a sociálních věcí sice nemůže šetřit na výplatách důchodů a dalších sociálních dávek, provozní výdaje však snižovat bude. „Připravujeme zeštíhlení ministerstva,“ prozradil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Podrobnosti o možném propouštění či snižování platů úředníků ale uvést odmítl.
K úsporám přispěje i ČEZ Kromě ministerstev musí omezit letošní výdaje i další instituce navázané na státní rozpočet. Například Kancelář prezidenta republiky bude muset oželet přes 9 milionů korun, Ústavní soud 3,8 milionů korun a Akademie věd dokonce 128,7 milionů korun. Celkem budou muset organizace financované ze státního rozpočtu najít úspory v celkové výši 1,8 miliardy korun. O stejnou částku se mají snížit i výdaje na obsluhu státního dluhu, resp. všeobecnou pokladní správu.
Ministerstva a další státem financované instituce nebudou moci v rámci úspor čerpat ani polovinu z nespotřebovaných úspor. Tím by měly ve státní pokladně zůstat další čtyři miliardy korun. Ministerstvo financí plánuje také omezit o pět miliard korun výdaje na odstraňování starých ekologických škod. Umožní to tempo odstraňování těchto škod, které je oproti původním plánům pomalejší.
Dalším příspěvkem k „zalepení“ více jak 28miliardové díry způsobené propadem ve výběru daní a pojištění bude i vyšší příjem státu z dividend ČEZ, a také již vázané úspory ve výši 5,6 miliard korun, které inicioval Kalouskův předchůdce Eduard Janota. Kalousek odmítl návrh úsporných opatření komentovat. „Nejprve s ním chci seznámit vládu,“ řekl.
Zmínil však, že návrh ministerstva pracuje s vázanými výdaji, které se mohou v případě pozitivního vývoje výběru daní alespoň částečně uvolnit.
Takový vývoj ale příliš pravděpodobný není. Ke konci června sice ministerstvo financí vybralo na daních 257,7 miliardy korun, což je o 19,2 miliardy více než v prvním pololetí loňského roku. Do koce roku očekává celkový propad ve výběru daní o 28,2 miliardy korun. Nejvíce, o 6,7 procenta, má přitom klesnout objem daní vybraných od firem. Snižování výdajů je podle Kalouska nezbytné. Kdyby k němu nedošlo, podíl deficitu státního rozpočtu na hrubém domácím produktu země by vzrostl na 5,9 procent. „Vláda by bez těchto opatření ztratila kredibilitu a zhoršilo by se i vnímání Česka v očích investorů,“ řekl Kalousek.
***
KDE SE BUDE ŠETŘIT?
* 10,2 miliardy Kč - souhrnné úspory na 14 ministerstvech * 1,8 miliardy Kč - souhrnné úspory dalších 24 státních institucí * 4 miliardy Kč - snížení nespotřebovaných výdajů státních institucí
PROČ STÁT MUSÍ ŠETŘIT
Vývoj letošních daňových příjmů (v miliardách korun)
schválený rozpočet očekávaná skutečnost rozdíl
DPH 188,6 188,6 0
Spotřební daně 141,1 135,3 -5,6
Daně z příjmů 188,6 181,4 -7,2
Clo 1,3 1,3 0
Majetkové daně 9,1 8 -1,1
Ostatní daně a poplatky 4,6 4,6 0
Příjmy z daní a poplatků celkem 534,7 520,5 -14,2
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení 367,1 353,1 -14
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
očekávaná skutečnost:
873,6 miliardy
schválený rozpočet :
901,8 miliardy
rozdíl:
-28,2miliardy
