Americký prezident včera apeloval v OSN na Izrael, aby prodloužil moratorium na výstavbu osad na palestinských územích.
NEW YORK / PRAHA „Mnozí z vás se počítají k přátelům Palestinců. Teď je potřeba to dokázat skutky,“ apeloval včera na delegáty Valného shromáždění OSN americký prezident Barack Obama. Předstoupil před ně hlavně proto, aby získal jejich podporu v jednání o urovnání vleklého palestinsko-izraelského konfliktu, jehož řešení se marně pokoušelo najít už několik jeho předchůdců. Obama v sobě nezapřel optimistu, když řekl, že pokud se do dojednávání míru zapojí i ostatní, může se Palestina do roka stát novým členem OSN.
Komentátoři včera připomněli Obamův loňský, vůbec první projev na půdě OSN, v němž mluvil o nutnosti spolupracovat na řadě věcí v čele s jaderným odzbrojením a klimatickými změnami. Když o tři týdny později získal Nobelovu cenu za mír, reptala řada kritiků, že mu byla udělena jen proto, že se od něj hodně očekává. Co tedy vlastně dosud americký prezident dokázal?
Začalo nové kolo palestinsko-izraelských jednání, Američané uzavřeli s Rusy novou dohodu o snížení počtu jaderných zbraní a ve Washingtonu se uskutečnil historicky první summit o zabezpečení nukleárního materiálu. Povedlo se i zavést nové sankce proti Íránu, který dělá tajnosti se svým jaderným programem. A řada analytiků tvrdí, že se svět pomalu vzpamatovává z ekonomické krize. Všechno jsou to věci, o kterých Obama mluvil v OSN ve svém loňském projevu jako o prioritách. Všechno jsou to úspěchy, ale křehké, které se dají snadno zvrátit, poznamenávají politologové. Izraelsko-palestinské rozhovory, které se táhnou už téměř měsíc, uvízly ve slepé uličce. Točí se kolem moratoria na výstavbu izraelských osad na palestinských územích, které vyprší 30. září. Obama včera znovu apeloval na Izrael, aby moratorium prodloužil, ten ale nejeví žádné známky ochoty. Jak by na Izrael mohly zatlačit další státy, na které se obracel Obama, je svým způsobem záhadou.
Írán se dál vzpírá vzdát svého jaderného programu a smlouvu o odzbrojení s Ruskem musí ještě ratifikovat Senát (v Rusku pak Státní duma). A přestože včera Obama mluvil o tom, že se svět dostal z „okraje propasti ekonomické recese“, krize v Řecku nebo nejnovější statistiky nezaměstnanosti ve Spojených státech dokazují, že na tom světová ekonomika pořád ještě není dobře.
Asi nejhůř je na tom Obama se slibem, který se vztahoval ke klimatickým změnám. „Dny, kdy se Amerika ošívala, jsou pryč,“ řekl prezident loni v OSN. Se zavedením limitů pro emise skleníkových plynů USA dál otálí, stejně jako s ratifikací Kjótského protokolu.
Ve světle loňských vizí se jeho letošní projev jeví jako mnohem střízlivější. V podstatě jen shrnul to, co říká už zhruba rok. Íránu vzkázal, že je kdykoliv vítán u jednacího stolu, a Izraelce a Palestince vyzval, aby se konečně odhodlali udělat kompromisní ústupky. Zřejmě se řídil svými loňskými slovy v OSN o tom, že „jen projevy problémy nevyřeší“.
***
SVĚTOVÝ DÝCHÁNEK
* Valné shromáždění je nejvyšší orgán OSN. Zasedá jednou ročně a jsou na něm zastoupeny všechny členské státy.
* Prvně Valné shromáždění OSN zasedalo v lednu 1946 v Londýně, kde byla zároveň rozpuštěna Společnost národů.
