Americký prezident již dříve prohlásil, že s tím nebude otálet, proto se předpokládá, že zákon podepíše v nejbližších dnech.
Stimulační plán má podle představ prezidenta a jeho administrativy pomoci ekonomice vymanit se z hluboké recese. Měl by také vytvořit či zachránit přes 3,5 milionu pracovních míst. Plán kombinuje daňové úlevy pro jednotlivce i podniky s obrovskými vládními výdaji na infrastrukturu nebo zdravotnictví. Kongres současně s plánem schválil dodatek omezující odměny šéfů bank a dalších podniků, které získaly pomoc v rámci programu stabilizace finančního sektoru. Na ten loni Spojené státy vyčlenily 700 miliard dolarů.
Obama schválení plánu přivítal a označil ho za „velký mezník na cestě k oživení“. Současně přislíbil, že rychle učiní kroky potřebné k tomu, aby se plán začal realizovat. „Brzy svým podpisem změním tuto legislativu v zákon a začneme s okamžitými investicemi potřebnými k tomu, aby se lidé vrátili do práce,“ prohlásil americký prezident.
Konečná verze plánu předpokládá, že 36 procent finančních prostředků bude směřovat na daňové úlevy a 64 procent na vládní výdaje a další opatření. Podle Bílého domu zabere zhruba měsíc, než začnou peníze do ekonomiky skutečně proudit.
Spojené státy nyní pracují i na dalších opatřeních, jež by měla zlepšit ekonomickou situaci. Ministr financí Timothy Geithner minulý týden oznámil, že vláda využije zbylých 350 miliard dolarů určených ke stabilizaci finančního sektoru tak, aby s jejich pomocí mobilizovala více než bilion dolarů z veřejných a soukromých zdrojů. Jedná se o polovinu prvního záchranného balíčku, který schválila už v loňském roce administrativa prezidenta George Bushe.
Tyto peníze by měly obnovit fungování úvěrového trhu ochromeného nejhlubší poválečnou finanční krizí. V Geithnerově plánu je však podle analytiků stále řada nejasností a slabých míst. Už následující středu by měl Obama představit plán, jenž by měl vést k mírnějšímu postupu při zabavování domů v důsledku nesplácení hypoték.
Ekonomové se ale podle agentury Reuters obávají, že stimulační opatření přicházejí příliš pozdě na to, aby ekonomiku výrazněji podpořila již v letošním roce. „Sestupná tendence v ekonomice je tak prudká, že je těžké posoudit, zda může tento balík opatření účinkovat dostatečně rychle na to, aby přinesl v letošním roce větší změnu,“ řekl ekonom Nigel Gault ze společnosti IHS Global Insight.
***
Záchranné balíčky pro USA
700 miliard dolarů – první balíček pro stabilizaci finančního sektoru. Balíček schválen již vloni za prezidenta George Bushe.
787 miliard dolarů – „Obamův“ balíček na boj ekonomiky s recesí.
