WASHINGTON/PRAHA „Máme to. Máme dost hlasů na to, abychom to schválili,“ ujišťoval včera novináře pár hodin před klíčovým hlasováním o reformě amerického zdravotnictví člen Sněmovny reprezentantů John Larson. Máloco budí v současné Americe takové emoce jako plán prezidenta Baracka Obamy zásadně zreformovat placení a poskytování zdravotní péče. Prezident za reformu bojuje už devět měsíců, napřel všechno své úsilí, aby ji v Kongresu prosadil, ale narazil nejen u republikánů, ale i u několika svých partajních kolegů demokratů. Sněmovnu včera odpoledne čekalo celkem trojí hlasování. Vycházela přitom z dokumentu, který už loni v prosinci prošel Senátem jako Zákon o ochraně pacientů a dostupné péči. K němu se chystala připojit dodatky v duchu Obamovy reformy (proto měla hlasovat natřikrát). Ze sněmovny by měl poupravený zákon putovat rovnou do Bílého domu k prezidentovi, který jej má stvrdit svým podpisem.
Doplněný zákon by pak měl znovu projít Senátem, ale ten by měl projednávat už jen sněmovnou schválené dodatky, což podle jednacího řádu republikánům znemožňuje, aby blokovali uvedení zákona do praxe obstrukcemi.
Že je reforma zdravotnictví potřeba, vědí v Americe všichni. Ne každý Američan dosáhne na pojistku, ať už kvůli nízkým příjmům, nebo kvůli tomu, že trpí chronickými zdravotními problémy - takové lidi zpravidla pojišťovna odmítne pojistit nebo jim stanoví tak vysokou pojistku, že je prostě nad jejich možnosti. Výsledek? Když pak takového člověka hospitalizují s akutním problémem a ošetří, vystaví mu účet na desetitisíce dolarů. Málokdo v Americe disponuje takovými úsporami, většině nezbývá než se zadlužit nebo vyhlásit bankrot.
Podle nedávno zveřejněné statistiky jsou právě nezaplacené účty za lékaře příčinou rovných 62 procent všech bankrotů. „Něco takového je v ostatních rozvinutých zemích světa prostě nemyslitelné,“ poznamenal v té souvislosti deník The Washington Post. A zpráva Lékařského institutu při americké Národní akademii věd k tomu dodává: „Spojené státy jsou jedinou bohatou a průmyslovou zemí na světě, která nezaručuje pojištění pro všechny.“ Kořeny sporu o reformu v Americe lidem poskytovaná za sumy, které si lékaři a nemocnice účtují atd. Ti, kteří Obamovu reformu podporují, argumentují, že čím dál víc lidí bez pojištění zatěžuje všechny - přímými i skrytými náklady (v první řadě nesplacenými dluhy, na které se pak musejí složit všichni). Když na pojistku dosáhnou všichni, tvrdí, klesnou náklady a zvedne se kvalita poskytované péče, hlavně díky tomu, že nemocnice dostanou zaplaceno.
Oponenti Obamovy reformy, kteří se o víkendu sešli ve Washingtonu a protestovali před Capitolem, prohlašují, že jde o zásah do osobní svobody (povinnost být pojištěn) a že reforma přijde stát na spoustu peněz - v příštích deseti letech odhadem na víc než bilion dolarů.
„Demokrati pořád mluví o tom, že to chce většina. Podle průzkumů je ale většina Američanů proti. Přijde nás to jen na spoustu peněz,“ řekl novinářům jeden z protestujících, kteří nad hlavou mávali transparenty s heslem „Kill the bill“ (volně přeloženo „Zabijte ten zákon“). „Všichni se shodneme na tom, že zdravotnictví reformu potřebuje, třeba jen mým dětem vzrostla loni pojistka o 17 procent, ale udělejme ji tak, abychom nepřivedli Ameriku k bankrotu.“ sahají mnohem hlouběji, až k otázce, jestli jde o jedno ze základních práv, které by měl stát zaručovat zákonem. V dalším sledu se řeší, kdo a za jakých okolností má mít přístup k zdravotní péči, jakou roli v tom má hrát federální vláda, ale i to, jak kvalitní péče je vlastně
***
Reforma Péče pro všechny Reforma by měla zajistit zdravotní pojištění i zhruba 32 milionům Američanů, kteří na ně nedosáhnou. Hlavně těm, které komerční pojišťovny odmítají pojistit kvůli chronickým problémům. Zdravotní pojištění by v budoucnu mělo být povinné, jako je tomu například v Česku. Lidem s nižšími příjmy bude na pojištění přispívat stát. Obama současně bojuje za snížení cen léků na předpis. Jak? Tím, že se sníží náklady jinde - například zavedením elektronických kartoték atd.
Plány a realita Co se (ne)povedlo splnit Obamovi Dosud se mu nepovedlo uzavřít Guantánamo, kde USA zadržují údajné teroristy. Obama slíbil, že provizorní věznici na vojenské základně na Kubě uzavře do roka. Lhůta uplynula koncem ledna. Stáhl vojáky z Iráku (v souladu s plánem byli staženi z iráckých měst) a část z nich přesunul do Afghánistánu, kam chce navíc vyslat další jednotky. Sliboval, že vyrukuje se strategií, která vyřeší rostoucí nezaměstnanost - že vytvoří nová pracovní místa. Zatím se mu to nedaří. Jeho balík opatření na záchranu ekonomiky patří k nejkritizovanějším krokům, které dosud podnikl. Střední třídě, které sliboval nová pracovní místa, naopak zvýšil daně tak jako žádný jiný prezident před ním. Zahájil tažení proti lobbistům. V budoucnu by podle jeho nařízení neměl pro vládní úřady pracovat nikdo, kdo u nich dřív lobboval ve prospěch firem nebo i jednotlivců. V zahraniční politice hlásal „nový začátek“ vztahů s Íránem a s Ruskem. Írán sice přistoupil na jednání o svém jaderném programu, ale šestistranná, vedená na neutrální půdě v Ženevě. S Ruskem pak Obama ladí novou smlouvu o odzbrojení, která měla být uzavřena už koncem loňského roku. Nebyla. Vzdal se plánů svého předchůdce George W. Bushe na protiraketový štít ve střední Evropě, které Rusům tolik vadily, ale s odstupem je čím dál jasnější, že za to od Rusů nemůže nic čekat.
