Lidé podle výsledků průzkumu dodržují protiepidemická opatření méně než na jaře, ale více než na začátku října. Proti říjnu omezili setkávání se známými, více jich nosí roušku a pracuje z domova, polevili ale v pravidelném mytí rukou.
„Pocit osobního ohrožení je vyšší u lidí, kteří osobně znají někoho, kdo onemocnění koronavirem prodělal. Aktuálně někoho takového zná 68 procent Čechů, v srpnu to bylo téměř čtyřikrát méně, pouze 18 procent,“ uvedl k výsledkům výzkumu ředitel agentury Ipsos Jakub Malý. Desetina populace dlouhodobě uvádí, že se koronavirem rozhodně necítí být ohrožena.
V listopadu stoupl proti říjnu podíl lidí, kteří dodržují pravidla sociální distance. Osobní styk se známými omezilo 47 procent dotázaných oproti říjnovým 30 procentům, místům se zvýšenou koncentrací lidí se vyhýbá 62 procent lidí proti říjnovým 59 procentům a doma zůstává 44 procent lidí oproti říjnovým 30 procentům. V březnu a dubnu ale byly podíly vyšší než v listopadu. Podíl lidí pracujících z domova v listopadu stoupl na 17 procent z říjnových 12 procent, na home office jich tak zůstává nyní stejný podíl jako na jaře.
Oproti jaru Češi polevili také v nošení roušek, pravidelném mytí rukou či používání dezinfekce. Zakrytí nosu a úst rouškou v listopadu dodržovalo 75 procent dotázaných, zatímco na jaře jich bylo i 84 procent. Ruce si pravidelně myje 72 procent oproti jarním 82 procentům, dezinfekci používá 54 procent lidí oproti 58 procentům na jaře.
Více než polovina populace vidí v koronaviru stále hrozbu pro zaměstnanost a uvědomují si, že covid-19 tu bude dlouho. Obavy z dopadů koronaviru na zaměstnání či zdroj obživy mělo v listopadu 52 procent Čechů a Češek, což bylo o šest procentních bodů méně než v říjnu. Obavy mají častěji mladí lidé na začátku pracovní kariéry, lidé ve vyšším produktivním věku 40 až 49 let a také lidé s nižším vzděláním. Čtvrtina ekonomicky aktivních Čechů se obává, že firmy, kde pracují, budou muset v důsledku krize propouštět zaměstnance.
U Čechů podobně jako na jaře a v létě přetrvávají obavy ze zvyšování cen, nutnosti snížit své životní standardy, vyčerpání finanční rezervy a u části populace také z neschopnosti splácet své závazky. Tyto obavy se mohou podle agentury Ipsos promítnout i do spotřebitelského chování, neboť šest z deseti Čechů uvádí, že zvažuje, zda udělat větší výdaj.
Ipsos výzkum provedl mezi 24. a 30. listopadem mezi 1012 respondenty staršími 18 let.
