BRNO Když si pořídíme strážníka a budeme mu kupovat vybavení, přijde nás několikanásobně dráž než v Brně. Půjčujte nám strážníky, my zaplatíme, zní více či méně oficiálně z obcí v okolí Brna směrem k metropoli.
Ta zatím své strážníky „půjčuje“ do dvou obcí: do Lelekovic a do Vranova. Mohla by však fungovat i v dalších místech. Primátor Roman Onderka ale nyní rozšíření za moc reálné nepovažuje. „Platit z městské pokladny náklady za působení strážníků jinde by nebylo efektivní ani ekonomické,“ míní. Obce by si musely hradit veškeré náklady, pak by se ale brněnští strážníci zase příliš nevyplatili jim.
Ve Vranově jsou už však od roku 2004 dohodnutí, že k nim strážníci „za úplatu“ pravidelně zajíždějí. „Voláme je, aby pomohli i při velkých akcích, třeba při pouti,“ říká starostka Kateřina Jetelinová. Za sto tisíc korun, které na tento účel vyhradili jako maximální sumu, by nezaplatili ani jednoho strážníka, zázemí brněnské městské policie je pro ně výhodné.
Podobně už uvažují i v dalších obcích. Starosta Újezda u Brna Miroslav Hradil přiznává, že jejich tři strážníci přijdou výrazně dráž než brněnští. Některé vybavení pořizované jako „kusovka“ je dražší i dvojnásobně. Právě on vyzývá k domluvě o vytvoření systému strážnické služby pro Brno-venkov, která by mohla doplnit to, na co nestačí státní policie.
„Centralizace by v tomto případě přišla určitě levněji, už kvůli nákupu potřebného vybavení nebo i kvůli administrativě, Také vzdělávání by bylo snadnější,“ míní Hradil. Brno by podle něj nic netratilo. „Peníze, které vynakládáme na naše strážníky, bychom samozřejmě sdružili a dávali Brnu,“ upřesnil újezdský starosta. A ještě jeden důvod mluví podle něj pro „hostující strážníky“. Ti místní jsou přece jen ve svém okolí známí, mají tam příbuzné a známé a to může někdy jejich přístup ovlivnit.
Původní myšlenku, podle níž by města mohla státní policii přispívat, zatím politici na celostátní úrovni smetli ze stolu. Příspěvek na strážníky je tak jedním z řešení.
Onderka zdůrazňuje, že za zhruba dva roky nepřibyla žádná nová obec, která by brněnské strážníky využívala. Starostové to ale nevylučují. „Vzniká teď platforma pro spolupráci Brna s okolím. I to by mohlo být téma,“ přiznal starosta Ostopovic Jan Symon. Dovedl by si představit, že by brněnští strážníci pomohli například u přechodu u školy. „Sami si strážníka dovolit nemůžeme,“ připustil.
Brněnští politici připouštějí, že služby městské policie by mohly být jedním z argumentů, jak obce v okolí přesvědčit, aby se připojily k Brnu. Například ODS taková jednání měla ve volebním programu.
***
Úkol pro nového ředitele strážníků * Brno hledá nového ředitele městské policie. Podruhé – předchozí konkurz z prosince vypadal jako šitý na míru, ale stejně podmínky žádný uchazeč nesplnil. Teď radní pod kritikou podmínky zmírnili. * Součástí podmínek stále je nástin budoucnosti strážníků – a jeho součástí by mohla být spolupráce s okolními obcemi ( jak to umožňují tzv. veřejnoprávní smlouvy) a ekonomická stránka, * Okres Brno-venkov má 9 měst a obcí s vlastními strážníky, Blanensko osm. Většinou je tam ale strážníků tak málo, že ani nezajistí služby nonstop.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
