Česko by si mohlo požádat u Evropské unie o přidělení ochranné známky na smažený sýr. Podle europoslance Jana Březiny je to totiž typicky české jídlo.
PRAHA Najdete ho na jídelním lístku snad každé běžné restaurace.
Smažený sýr alias „smažák“ by přitom klidně mohl být zanedlouho považován za tradiční českou specialitu.
Podle europoslance Jana Březiny bychom si totiž mohli nechat smažený sýr chránit jako značku.
„Je to dobrý obchodní artikl a původně český nápad. Někdo by ale musel prokázat, že je ohrožen jeho obchodní zájem,“ řekl Březina. Že se potenciální obhájci českého „smažáku“ dosud neozvali, prý dokazuje, že Česko zatím příliš nepokročilo v ochraně svých zájmů. Podle organizátora Prague Food Festivalu Pavla Maurera není vyloučeno, že by smažený sýr ochrannou známku tradičního českého výrobku mohl dostat. „Pravda je, že významní šéfkuchaři považují smažený sýr za totální zhůvěřilost a paskvil, ale to je opravdu názor jen vysoké odborné společnosti. Lidé ho mají rádi a já koneckonců taky,“ přiznal se známý gourmet Maurer.
Pro případné žadatele může být podpůrným argumentem, že tradiční „smažák“ světová gastronomie nezná. „Skutečně ho jinde na světě nenajdete,“ podotkl Maurer. Sám však toto jídlo považuje za jakousi relikvii socialistického stravování.
V české kuchyni se podle něj prolíná mnoho kultur a typicky č e s -kých jídel je ve skutečnosti jen pár. „Kdybych měl něco označit za skutečně ryze české jídlo, tak trvám na tom, že by to měla být svíčková omáčka. Ta je skutečně specifická a jedinečná,“ usoudil Maurer.
Politici už zdaleka tak shovívavý postoj k Březinově nápadu nezaujímají. „To už je snad jen taková recese,“ zasmál se nápadu známý milovník smaženého sýra, místopředseda sociální demokracie Zdeněk Škromach. „Moravské klobásky, slivovice, to by snad stálo za registraci. Ale smažený sýr, to opravdu ne. To stejně jako špekáčky žádná národní jídla nejsou,“ usoudil. Podobné pokusy považuje za zneužívání institutu evropských ochranných známek.
Také Březinův kolega z europarlamentu, poslanec Milan Cabrnoch, doufá, že podobný návrh byl míněn jen jako žert. „Je to jen hra, která může mít určité obchodní využití. Mně to ale moc důstojné nepřipadá. Určitě by to nestálo za to,“ prohlásil o podobných pokusech. A proč tedy vůbec Březina tyto národní speciality v Bruselu prosazuje? „Vzal jsem si to tak nějak za své. Unie je o velkých tématech jako ústava nebo lisabonská strategie, ale také o tisíci drobností, které jsou někdy i důležitější, protože jsou za nimi peníze. Za ochrannými známkami pro potraviny jsou peníze našich výrobců. Měli bychom pomoci i jim, ačkoli jsme tu hlavně kvůli legislativě,“ vysvětluje europoslanec.
