17. července 2019 13:56 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Objížděla školy se svými příběhy z gulagu. Ve skutečnosti pracovala na Uralu, tvrdí historik

Věra Sosnarová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Věra Sosnarová. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

PRAHA Příběh Věry Sosnarové zasáhl spousty lidí. V pouhých čtrnácti letech se údajně ocitla v gulagu, kde ji měli znásilňovat a jinak týrat dozorci. Historik Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů ale přišel s důkazy, že příběh paní Věry je z velké části důmyslná fabulace.

„Jakým způsobem a co zde bylo veřejnosti předkládáno jako ‚zážitky z Gulagu‘, otřáslo autorem tohoto textu natolik, že se rozhodl příběh Věry Sosnarové zrekonstruovat na základě archivních pramenů,“ popisuje ve své nedávno zveřejněné studii historik Adam Hradilek moment, kdy se rozhodl prozkoumat životní osudy Věry Sosnarové, jedné z nejznámějších postav mezi lidmi, kteří měli být politicky perzekvovaní za minulého režimu. Jenže jak poukázal historik, skutečný příběh paní Věry nemusí být tak barvitý a tragický, jak ho sama vypráví.

Osmaosmdesátiletá Věra Sosnarová už přes patnáct let objíždí české školy, spolky a společenské akce s příběhem, ve kterém byla Rudou armádou v roce 1945 odvlečena z Brna do gulagu na Sibiř. „Pořád jsme nevěděli, co bude. Jeli jsme s dalšími rodinami i válečnými zajatci celé léto. Do cíle jsme dojeli někdy na začátku září a už tam byl všude po kotníky sníh,“ vypráví Sosnarová svým posluchačům.

Během jízdy vlakem prý ji i její matku strážní znásilňovali. To prý pokračovalo i v táboře, kde podle její výpovědi docházelo i k horšímu nelidskému zacházení.

O svých zážitcích napsala knihu Krvavé jahody.

Několik let zkoumala její příběh i Česká správa sociálního zabezpečení, aby posoudila, zda Sosnarové přísluší odškodnění, o které si zažádala. Nakonec jí pro pochybnosti nevyhověla. Úřad mimochodem v souvislosti s pobytem v gulagu vyplatil odškodnění v 57 případech z celkových 254 podaných žádostí.

Věra Sosnarová se často účastní debat třeba se studenty.

Věra Sosnarová se často účastní debat třeba se studenty.

Na jedné z besed Sosnarové byl v lednu minulého roku i historik Hradilek, kterému byl příběh v porovnání s jeho vědomostmi o ruských pracovních táborech podezřelý. V rozhovoru pro server Lidovky.cz popsal historik, že o žádost o přístup do ruských a českých archivů si zažádal v loňském listopadu.

V těch objevil, že Sosnarovou vedli sověti jako běžnou pracovnici na Uralu, doklady o tom, že byla skutečně vězněna neexistují. Alespoň nějaké by přitom měly být k dispozici, sama Sosnarová totiž tvrdí, že byla odsouzena. Jakýkoliv doklad o proběhlém procesu ale chybí. Deníku N Sosnarová řekla, že důkazy předložené Hradílkem jsou zfalšované.

Velké odhalení? Podle historika se nekonalo

Server Aktuálně.cz zveřejnil ve středu s Věrou Sosnarovou rozhovor. V lehce zmateném projevu prokládaném ruštinou ale přinesla tvrzení, které prý ještě nikdy neřekla, protože byla vázána mlčenlivostí. V rozhovoru uvedla, že ruská továrna na radiátory, ve které pracovala, ve skutečnosti vyráběla tanky. Připustila ale také, že v gulagu nestrávila tak dlouhou dobu, kterou původně uváděla.

„Beztak to nic nemění na tom, že paní Sosnarová v gulagu zkrátka nebyla. Bez ohledu na to, zda se tanky v továrně, kde pracovala, skutečně vyráběly,“ reagoval na údajné nová tvrzení Hradilek.

V rozhovoru také uvedl, že pamětníkům se detaily z jejich mládí často vybavují zkresleně, třeba pod vlivem toho, co si o svých zážitcích přečetli zprostředkovaně v pracích historiků. „Musíme s tím umět pracovat. Rozhodně tím ale nechceme shazovat výpovědi pamětníků, jsou pro nás cenným pramenem,“ říká historik.

mbMichal Bernáth

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!