V těchto dnech uplynulo sedmdesát let od série několika událostí, které měly významný vliv na následující politický vývoj našich zemí. Několik měsíců po okupaci Čech a Moravy nacisty začala být totiž na tomto území uplatňována plošná represivní opatření.
Důvodem se stal čin spáchaný v Kladně v předvečer svátku Božího těla, tedy v noci z 8. na 9. června 1939. V jednu hodinu po půlnoci zde byl nalezen zastřelený příslušník německé pořádkové policie Wilhelm Kniest. V průběhu několika hodin vyšlo najevo, že vrchní strážmistr pobýval ve městě teprve devátý den a v Kladně prakticky nikoho neznal. Vyšetřovatelé záhy konstatovali, že čin má jasný politický podtext a dospěli k závěru, že vražda mohla být zamýšlena jako signál ke všeobecnému povstání a protiněmecké „bartolomějské noci“. Odvolávali se přitom na skutečnost, že před padesáti lety došlo právě v době svátku Božího těla k česko-německým srážkám.
O Kniestově vraždě byl v ranních hodinách informován druhý muž třetí říše, říšský vedoucí SS Heinrich Himmler. Dopoledne pak Kladno navštívil jeho nejvyšší podřízený v protektorátu Karl Hermann Frank a vyhlásil zde stanné právo. Veřejné budovy v Kladně (včetně vzdělávacích ústavů a mateřských škol) byly s okamžitou platností uzavřeny a občané nesměli po osmé hodině večerní vycházet na ulici. Na informace vedoucí k odhalení pachatelů byla vypsána stotisícová odměna.
Nepolapitelný Jan Jelikož bylo podle vyšetřovatelů nepochybné, že Kniesta zabili Češi, přikročili nacisté k plošným represáliím, tzv. odvetným opatřením. Bylo zatčeno celé kladenské zastupitelstvo v čele se starostou Františkem Pavlem, který druhý den zahynul za podivných okolností na brněnském Špilberku. Správu města převzal vedoucí místní organizace NSDAP. Internováni byli i další významní kladenští občané, celkem 111 lidí. Oddíl české policie v Kladně byl odzbrojen a nahrazen německými pořádkovými složkami, obcím kladenského okresu pak byla udělena jednorázová pokuta 500 tisíc korun. Na jejím zaplacení se měli podílet především „benešovci a Židé“, ušetřeni měli být naopak dělníci.
V dalších opatřeních zabránila nacistům nedisciplinovanost příslušníků jejich ozbrojených složek - v noci z 9. na 10. června 1939 napadli dva opilí němečtí policisté českou policejní služebnu v Náchodě a zastřelili zde spícího českého strážmistra. Říšský protektor Konstantin von Neurath vyslovil nad událostí politování, omluvil se předsedovi protektorátní vlády Eliášovi a s odvoláním na „vstřícné chování českého obyvatelstva“ upustil od dalších opatření v souvislosti s „kladenským případem“.
Kniesta zavraždili patrně nešťastnou náhodou dva studenti kladenské mistrovské školy Jan Smudek a František Petr. Chtěli využít jeho mírně podnapilého stavu a „pouze“ jej připravit o služební pistoli. Kniest se však bránil a byl nejprve Smudkem omráčen a teprve poté nechtěným výstřelem zabit. To se objasnilo až o rok později, když v souvislosti s jinou odbojovou činností přijelo v březnu 1940 do Domažlic pro Smudka gestapo. Ten postřelil jednoho gestapáka a při následném útěku zastřelil další dva příslušníky německé finanční stráže. Přestože na jeho dopadení byla vypsána stodvacetitisícová odměna a jeho zatykače visely po celém protektorátu, podařilo se „nepolapitelnému Janovi“ (jak se mu záhy začalo říkat) uprchnout s pomocí domácího odboje do zahraničí, zatímco Petr byl odsouzen k trestu smrti a popraven. Hrdina, či dobrodruh?
Smudkův příběh fascinoval umělce - v USA se stal námětem kresleného komiksu, Sověti o něm zase natočili v roce 1943 hraný film. Zdá se pravděpodobné, že právě Smudkova osobnost byla předlohou postavy odbojového pracovníka Victora Laszla v proslulém dramatu Michaela Curtize Casablanca (1942). Smudek skutečně cestoval do Anglie přes toto město, určitě se zde ale nehlásil německým důstojníkům s tím, že je Čechoslovák, jak to hrdě činí filmový Laszlo. Na jaře 1948 Smudek opět odešel do emigrace, na rodné Chodsko se občas vracel až po sametové revoluci. Zemřel 17. listopadu 1999, přesně deset let po pádu režimu, který mu 40 let bránil v návratu do vlasti.
Jeho odbojová činnost do dneška vzbuzuje protichůdné reakce -pro jedny je obdivovaným hrdinou, pro jiné dobrodruhem, který svými nezodpovědnými činy přivedl do vězení řadu „loajálních“ spoluobčanů. Jeho kladenský čin ale v každém případě vedl v protektorátu k prvnímu uplatnění principu kolektivní viny, který bude v následujícím desetiletí hojně využíván oběma stranami česko-německého konfliktu. I proto stojí za to si tyto události připomínat.
***
Vyšetřování kladenské přestřelky, jejíž obětí se stal příslušník německé pořádkové policie Wilhelm Kniest
Jan Smudek (8. 9. 1915-17. 11. 1999)
„Nepolapitelný Jan" hovoří s prezidentem Edvardem Benešem v britském výcvikovém táboře parašutistů, cvičených k vysazení v protektorátu Jan Smudek se zřejmě stal předlohou pro postavu odbojáře Victora Laszla (vlevo) ve známém snímku Casablanca z roku 1942
O autorovi| Petr Koura, historik
