Nizozemské taneční divadlo hostovalo naposledy v Praze v roce 2002, kdy jeho třetí skupina (NDT III) tančila na pozvání prezidenta Václava Havla před slavnostní večeří v rámci summitu NATO a následně se představila ve dvou večerech v Divadle na Vinohradech. Tentokrát do Prahy přijel soubor NDT II, s tanečníky do třiadvaceti let, kteří tu získávají cenné jevištní zkušenosti a někteří z nich pak také přecházejí do hlavní skupiny divadla - NDT I.
Na scéně Národního divadla byly uvedeny tři Kyliánovy choreografie. Ve Sleepless (Bezesní) stojí dívka před bílou stěnou, tvořenou rozstříhanými pruhy látky. Její pohyb plyne ve zpomaleném tempu, po diagonále se pomalu blíží ke stěně a v ní také mizí. Zpoza závěsů vykukují hlavy, ruce, vykopávají se nohy. Tanečníci prokluzují nečekaně na scénu. Tři dívky v korzetech fialové, zelené a vínové barvy udivují svou subtilností a absolutní oddaností každému pohybovému detailu a sebemenšímu gestu. Jejich tělem prochází neustávající chvění. Stejně koncentrovaný je výkon jejich mužských protějšků -fyzicky vytříbené taneční akce, plné měnící se dynamiky a nálad.
Úchvatné jsou Kyliánovy duety vystavěné s neuvěřitelným bohatstvím nápadů - lze je vidět po několikáté a vždy v nich divák objeví nové souvislosti.
Tanec je tu krystalicky čistou formou neustále se proměňující ve výrazu, napětí a rytmu. Zpomaleným pasážím oponují frenetické sekvence s těkavými pohyby a záškuby. Kylián vytváří dokonalou iluzi snových vizí, z nichž vyzařuje magická atmosféra a pomíjivost času. Tanečníci se pohybují po scéně naprosto neslyšně, našlapují a dopadají jako kočkovité šelmy; můžeme vnímat jejich dech, který udává rytmus tanci, v němž pohyb plyne v jedinečně vyvážené fyzické harmonii. Kyliánova choreografie je filigránsky přesná, doladěná do nejmenšího detailu a ve všech nuancích ladící s výtvarným a hudebním kontextem díla.
Hra vějířů a barev
Zlatavě bláznivou show je Chapeau (Klobouk) - opus, který Kylián postavil u příležitosti 25. výročí nástupu holandské královny Beatrix na trůn. Dvanáct tanečníků ve zlatých stylizovaných krinolínách, s různobarevnými klobouky na hlavách, rozehrává lehce ztřeštěnou podívanou, pojatou s úsměvem a nadsázkou. Hudební doprovod zpěváka Prince dodává titulu náležité odlehčení. Kylián si vzal na mušku královninu zálibu v kloboucích, s nimiž se tu točí a hází. Hra růžovočerných vějířů a zlatavě se blyštících sukní je lehce výstřední a koketní. Končí příchodem Sabiny Kupferberg s výstředním kloboukem na hlavě, házícím blyštivé odlesky. V závěru zazněla Haubrichova úprava mahlerovských motivů s doprovodem Baudelairových veršů. Choreografie 27'52 označuje přesné trvání skladby. Tanečníci se pohybují na pásech bílého baletizolu, které se postupně zavěšují nad scénu a v závěru na ni padají. Opět můžeme obdivovat proměňující se tvarování sólových výstupů, podmanivě krásný je závěrečný duet - těla interpretů se obtékají, proplétají, v nečekaných polohách se zadržují, jemnými impulzy se vzájemně ovlivňují a rozvíjí tok energie, uchopené v poutavém modelování tělesných detailů. Vnímáme absolutní koncentraci tanečníků, bizarní křivky a pozice choreografie stejně strohé jako její název. Jako by zde esteticky jímavá pohybová kompozice v mnohém převyšovala možná sdělení.
Z Kyliánových děl vyzařuje zvláštní charisma dané originálním strukturováním pohybu, prostupující fyzický vnitřní a vnější prostor, kdy těla tanečníků zachycují jinak těžko uchopitelné okamžiky našeho bytí. Kylián inspiruje řadů tvůrců, ale souvislosti, do kterých staví elementy svých tanečních kompozic, jsou nenapodobitelné.
***
HODNOCENÍ LN ***** Nederlands Dans Theater II. Pocta Jiřímu Kyliánovi:
Sleepless, Chapeau, 27'52 Choreografie: Jiří Kylián Hudba: Dirk Haubrich, Prince.
Národní divadlo, 29. a 30. 9. 2007
Kyliánova choreografie je filigránsky přesná a ve všech nuancích ladící s výtvarným a hudebním kontextem díla.
