Ivan Medek (†84) Někdejší kancléř prezidenta Václava Havla, publicista, hudební teoretik a kritik zemřel na Tři krále, 6.
ledna. Signatář Charty 77 emigroval po útoku StB na svou osobu v roce 1978 do Rakouska. Zde působil jako jeden z komentátorů Hlasu Ameriky a přispěl k tomu, že činnost Charty 77 vešla do širšího povědomí. Jeho ohlášení „Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň“ se stalo legendárním.
Anna Fárová (†81) 27. února zemřela francouzskočeská historička umění, teoretička umělecké fotografie, spiritus agens kulturního života a signatářka Charty 77.
Běla Kolářová (†87) Významná výtvarnice a životní partnerka básníka a výtvarníka Jiřího Koláře nás opustila 12. dubna po dlouhé těžké nemoci.
Proslula fotografiemi vytvářenými „bez aparátu“ kolážemi a asamblážemi.
Otakar Motejl (†77) „Ukazoval často, že k prosazení práva, k odstraňování křivd a bezpráví, k řešení zdánlivě obyčejných lidských osudů, zkrátka k prosazení spravedlnosti není zapotřebí ani velká moc, ani rozsáhlý aparát, zato však houževnatost, vytrvalost a odvaha. Vtiskl tvář nové instituci a stal se vzorem pro jiné, i když své druhé období už nedokončil,“ napsal Josef Baxa do nekrologu prvního českého obudsmana čili veřejného ochránce práv, který zesnul 9. května.
Vladimír Bystrov (†74) „Věděl lépe než jiní, co jsou to zločiny bolševismu. Věděl, že leninské a stalinské lágry zničily miliony lidských životů a zločiny jejich strůjců přesahují svými rozměry zločiny osvětimské,“ napsal Jaromír Štětina o svém příteli a bývalém předsedovi rady Výboru Oni byli první, jenž shromažďuje dokumentaci o československých občanech zavlečených po druhé světové válce do sovětských koncentráků. Publicista, novinář, překladatel a pravidelný přispěvatel LN zemřel 1. června. Byl nositelem Řádu T. G. Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
Ota Rambousek (†87) 3. června zemřel spisovatel žijící v USA a bývalý politický vězeň. Jednou ze svých knih objevil pro Čechy příběh bratrů Mašínů. V roce 1948 odešel do exilu a působil v protikomunistickém odboji. Jako agent-chodec čtrnáctkrát přešel hranice, byl zatčen StB, odsouzen a propuštěn až v roce 1964. V roce 1968 založil Klub 231 sdružující politické vězně. Po okupaci znovu emigroval.
Ladislav smoljak (†78) „V těch nedávných mizerných měsících, kdy jsi zažíval samou bolest a skoro žádnou radost, jsem smekal klobouk před tím, jak statečně ses utkal se Zubatou a jakou s tebou měla práci. Při posledních představeních, kdy jsi sotva dýchal, se diváci smáli jako vždycky a netušili, že jsou svědky neuvěřitelného vítězství duše nad nemocným tělem. Pamatuješ, když jsme do Vizionáře vymýšleli postavu Smrtky s kosou přes rameno, jak jsme váhali, jestli se nerouháme? A tys tenkrát říkal: Rouháme, ale to je jediný, co proti ní můžeme udělat,“ napsal svému příteli a kolegovi do LN Zdeněk Svěrák. Režisér, scenárista, herec a jeden z „otců“ Járy Cimrmana zemřel 6. června.
Vladimír Nálevka (†69) Historik, publicista a pedagog zemřel 6. června.
Přednášel na FF a FSV UK v Praze. „Studenti na něj s vděčností vzpomínají jako na nebojácného muže, který jim půjčoval samizdatovou literaturu a pořádal bytové semináře. Proto byl také za trest přesunut do knihovnického střediska. Zanechal neuvěřitelně obsáhlé dílo,“ napsal o něm Jan Rejžek.
Vladimír Justl (†81) 18. června odešel literární historik, divadelní vědec, redaktor a dvorní editor básníka Vladimíra Holana. Proslul také jako dramaturg a režisér poetické vinárny Viola.
slavomír Klaban (†87) Ekonom a čestný předseda České strany sociálně demokratické, který se koncem 80. let podílel na jejím obnovení, zemřel 19. června.
Byl znám ilegální činností v odbojové organizaci Obrana národa během 2. světové války, v roce 1968 zakládal Svaz bojovníků za svobodu. Milan Paumer (†79) Člen skupiny bratří Ctirada a Josefa Mašínů, která po únoru 1948 vedla ozbrojený boj s komunistickým režimem, zemřel po delší srdeční chorobě 22. července.
Ludvík Kundera (†90) Básník, dramatik, překladatel a literární historik zemřel 17. srpna po kratší nemoci v boskovické nemocnici.
Zakladatel postsurrealistické skupiny Ra vydal svou básnickou prvotinu Konstantina v roce 1946.
Později působil jako dramaturg brněnského Mahenova divadla, pro stejnou scénu psal i hry. V nekrologu LN Jana Machalická napsala: „V posledních letech byl Ludvík Kundera ověnčen řadou cen, Břetislav Rychlík o něm natočil dokument a nakladatelství Atlantis pravidelně vydávalo jeho dramata a básnické sbírky, ale i výbor z próz a zmíněné paměti. Obdržel cenu od prezidenta Klause, což vtipně komentoval; nejvíc ho prý potěšilo, že si ho pan prezident neplete s bratrancem Milanem.“ Viola Fischerová (†85) Básnířka, autorka ceněných sbírek, knih pro děti a překladatelka obsáhlé korespondence Franze Kafky i esejů Eliase Canettiho, vystudovaná slavistka a germanistka zemřela 18.
října. V roce 1968 odešla do švýcarského exilu. Po roce 1984 žila v německém Augšpurku, psala pro Svobodnou Evropu a Tigridův exilový časopis Svědectví, v roce 1990 se vrátila do Čech.
„Šířila kolem sebe auru tajemství, ale i přesvědčení, že vše má nakonec nějaký dobrý smysl. Byla z těch žen, které viděly pod povrch věcí, a uměla pro to najít slova. Byla básnířka rodem i osudem,“ napsal Jiří Peňás o držitelce dvou cen Magnesia Litera.
tomáš Špidlík (†90) Katolický kněz, jezuita a kardinál zemřel 16. dubna. Po obsazení českých vysokých škol nacisty vstoupil k jezuitům, později studoval filozofii na Velehradě. Většinu života strávil v Římě – také jako důvěrník a vedoucí duchovních cvičení papeže Jana Pavla II. a od roku 2003 jako kardinál.
Jaroslav Škarvada (†85) Titulární biskup litomyšlský zemřel 14. června. Od roku 1969 vedl duchovní službu českým katolíkům v exilu.
Jeho hlas zněl na vlnách Hlasu Ameriky, Svobodné Evropy a Rádia Vatikán. Po listopadu 1989 se konečně mohl vrátit domů a v roce 1991 byl jmenován pražským světícím biskupem.
Pavel Malhotský (†62) Jihočeský skladatel, pedagog a divadelník byl 11. února spolu se svou manželkou tragicky zastřelen v Českých Budějovicích.
Jarmila Bělíková (†62) Po dlouhé a těžké nemoci zesnula 6. května vystudovaná psycholožka, signatářka Charty 77 a zakládající členka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.
V roce 2001 ji prezident Václav Havel vyznamenal za zásluhy o Českou republiku. Antonín Baudyš (†63) 24. srpna zemřel na následky závažného dlouhodobého onemocnění absolvent oboru mechaniky a optiky, později lidovecký politik, ministr obrany a rovněž proslulý astrolog.
Ladislav Verecký (†54) 21. dubna podlehl zástavě srdce znamenitý český novinář a fejetonista, přáteli odjakživa nazývaný prostě – Denis. Absolvent bohemistiky a anglistiky psal více než šestnáct let pro MF DNES, zejména pak čtvrteční Magazín.
Jan Balabán (†49) Ostravský prozaik, publicista a překladatel zemřel 23. dubna. Byl držitelem ceny Magnesia Litera za knihu povídek Možná že odcházíme. „Neznal jsem v současné české próze tak soustředěného a intenzivního psychologa, který by byl schopen tak úsporně a s takovou silou reflektovat stav prázdnoty, ve kterém se dnešní člověk ocitl, “ napsal o autorovi Jiří Peňás.
Petr Muk (†45) Zpěvák, hudebník a muzikálový herec zemřel náhle 24. května. „Sám se o změnu snažil – nepochybně bojoval s těžkou psychickou nemocí, jejíž příznaky jeho touha po dokonalosti jen prohlubovala. Přitom svoje povolání miloval. Říkal, že si jej vysnil už ve dvanácti letech: Dělám, co mě baví, mohu se tím dokonce živit a to je obrovské štěstí,“ citovala Marta Švagrová zakladatele kdysi úspěšných hudebních skupin Shalom a Oceán.
Vladimír Dlouhý (†52) „Výrazná tvář s očima, jaké dokážou zapalovat a také vyvolat pocit, že člověku dohlédnou až na dno duše. Asketický zjev, niterné prožívání, citlivý asi až moc, poctivý v názorech, precizní v práci, s věčnými pochybnostmi o sobě, pronásledovaný různými běsy, kromě jiných běsem alkoholu. Talent, jakých se nerodí mnoho, v českých podmínkách mimořádný, s předurčením pro charakterní vážné role, přitom v úzkém kruhu přátel skvělý bavič s nakažlivým humorem,“ napsala Marta Švagrová o vynikajícím divadelním i filmovém herci, který zemřel 20. června po zhoubné nemoci.
Pavel Melounek (†53) 1. září zemřel publicista a filmový producent, jenž stál kupříkladu v pozadí Troškovy pohádky Z pekla štěstí či Janákových Snowboarďáků. ernest Valko (†57) Uznávaný slovenský právník byl tragicky zastřelen 8. listopadu. Od roku 1990 působil jako poslanec Federálního shromáždění, později byl rovněž (jediným) předsedou československého Ústavního soudu v roce 1992.?
***
Ve sVětě Jerome David salinger († 91, 27. ledna) americký spisovatel (Kdo chytá v žitě) György schwajda († 67, 19. dubna) maďarský dramatik a divadelní režisér Juan Antonio samaranch († 89, 21. dubna) bývalý prezident Mezinárodního olympijského výboru Dennis Hopper († 74, 29. května) americký filmový herec a režisér (Bezstarostná jízda) Peter Orlovsky († 76, 30. května) americký básník Louise Bourgeoisová († 98, 31. května) francouzsko-americká sochařka Charles Mackerras († 84, 14. července) australský dirigent, znalec Janáčkova díla Fred Jelinek († 77, 14. září) česko-americký vědec v oboru kódování jazyka a informací Walter Womacka († 84, 18. září) česko-německý malíř socialistického realismu Arthur Penn († 88, 28. září) americký filmový režisér (Bonnie a Clyde) tony Curtis († 85, 29. září) americký filmový herec (Někdo to rád horké) Dino de Laurentiis († 91, 10. listopadu) italský filmový producent (Silnice)
