Ale i přes to, že je složené oko poměrně dobře prozkoumáno, stále má v zásobě řadu překvapení. Ukázal to tým vedený Nicholasem Robertsem z Bristolské univerzity ve Velké Británii v publikaci zveřejněné časopisem Nature Photonics.
Jeho členové si jako první všimli a dokázali, že nejvšestrannější složené oko má druh krevet zvaný strašek. Ten rozlišuje dvanáct základní barev (člověk tři), ale nejen to. Dokáže také odhalit různé druhy polarizovaného světla. Tedy dokáže rozeznat druhy světla podle směru kmitů v jeho vlnách.
Roberts ve spolupráci s kolegy ukázal, že strašci mají světločivné buňky, které mění rovinou polarizace tak, jak světlo putuje okem. Stejný „trik“ využívají i snímače DVD a CD. Ovšem jenom s jednou barvou. Strašci jsou schopni velmi přesně pracovat s barvami celého viditelného spektra, a dokonce i se světlem ultrafialovým až infračerveným.
Napodobení těchto schopností na přehrávačích datových disků by dokázalo rozšířit jejich možnosti. Mohlo by jim dát schopnost pracovat s více informacemi najednou.
To je skutečně pozoruhodný postřeh, říká Pavel Fiala z katedry fyzikální elektroniky ČVUT: „Kdyby ho nebylo, jen těžko by někoho napadlo, že by se směr polarizace světla mohl stát nosičem informace, a tedy novým informačním kanálem i pro datová média.“
Cesta k nápodobě nebude rozhodně přímočará. Technika se přírodu nesnaží napodobit otrocky – ani nemůže, nemá k dispozici biologické díly –, ale za použití jiných komponentů.
Vědci přitom dokonce ani nemusí popisovanému jevu do detailu rozumět. Podle Fialy jsou některá pozorování v Robertsově práci nepravděpodobně, a tedy patrně nepřesně interpretována, ale na zajímavosti jí to neubírá. „Můžeme napodobit i jevy, kterým úplně nerozumíme,“ říká Pavel Fiala a pokračuje: „U nás je ryze praktický přístup méně prestižní než výzkum základní, ale rozhodně přináší výsledky.“ Nejasnosti panují i kolem využití tak dokonalého oka strašky samotnými. Jedna z pravděpodobných variant je souvislost s rozmnožováním. Krunýř strašků totiž odráží polarizované světlo, a tak může oko pomáhat při rozeznávání možných partnerů či soků.
***
SVĚT OČIMA VĚDY
Kolébkou dinosaurů je Jižní Amerika Američtí paleontologové narazili v Novém Mexiku na kosti, které pomohly vyřešit otázku původu dinosaurů. Fosílie patří dosud neznámému druhu dravce, který žil před 215 miliony let, jen 15 milionů let po objevení prvních dinosaurů. Ve stejné vrstvě našli i další druhy. Vzájemně se od sebe, i od nového druhu pojmenovaného Tawa hallae, značně lišili. Všichni ale měli své blízké příbuzné v oblasti Jižní Ameriky. Z toho plyne, že každý z těchto masožravých dinosaurů patří do linií, které od společného předka oddělily ještě v „dinosauří pravlasti“. Pohybu po souši tehdy nebránily žádné zásadní překážky.
Nejkompletnější nalezená kostra patří mladému jedinci. Když se postavil na zadní nohy, měřil asi 70 cm. Vzrůstem se blížil velkému psu. Na délku však vzhledem k dlouhému ocasu měřil asi dva metry.
První kosti patřící jedinci druhu Tawa hallae (v indiánském jazyce Hopi označuje boha slunce) se v Novém Mexiku našly již v roce 2006. Teprve další nálezy vědcům umožnily prohlásit s jistotou, že jde o dosud neznámý druh. Dnes mají k dispozici několik koster, z nichž se zachovalo neuvěřitelných 90 až 95 procent kostí. AUTOR LV / ZDROJ SCIENCE
