Nejdříve jsem se trochu vylekal. Zpráva slovenské tiskové agentury SITA o akci slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) totiž začínala slovy, že tento ústav organizuje „konferenci o okupaci jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi“.
Nebyl to ale oficiální název konference, která se naštěstí jmenuje „Jih Slovenska po vídeňské arbitráži 1939–1945“. Akce se ode dneška koná za účasti historiků ze Slovenska, Maďarska, ale i z Česka, Ukrajiny a Velké Británie v převážně maďarském městě jižního Slovenska Šuranech. Vídeňská arbitráž, která se konala dva měsíce po mnichovské dohodě, tedy v listopadu 1938, má dodnes pro Slováky podobný význam jako pro Čechy Mnichov. Slovensko, které po Mnichovu dostalo léta požadovanou autonomii a velice rychle se fašizovalo, doufalo, že si po svém ideovém přechodu na stranu nacistického Německa udrží alespoň část svých jižních, převážně Maďary obývaných území. Výsledek byl pro tehdejší slovenskou autonomní vládu vedenou Jozefem Tisem obrovským šokem. Podobně jako v případě mnichovské dohody bylo především západní Slovensko a Zakarpatská Ukrajina, tehdy už také autonomní území druhé republiky, zmrzačeno po strategické stránce. Spolu se slovenskými Maďary se občany Maďarského království stalo i mnoho desítek tisíc Slováků (a zakarpatských Rusínů).
V maďarskou armádou obsazovaném pohraničí se odehrávaly na podzim roku 1938 scény dobře známé ze Sudet. Fotografie „Regent Miklós Horthy vjíždí na bílém koni do Košic“ patřila k výbavě československých učebnic hned vedle fotografií „Sudetští Němci nadšeně vítají Adolfa Hitlera při obsazování Sudet“. Přesto je mezi Sudety, které byly tisíc let součástí Českého království, a jižním Slovenskem, jež se na základě lehce vyvratitelných argumentů stalo součástí Slovenska až po roce 1918, zásadní rozdíl. Mluvit o listopadu roku 1938 a letech po něm jako o „okupaci, která zásadním způsobem zasáhla do života všech vrstev obyvatelstva“ bych se neodvážil.
Zvláště ne v pozici Jána Pálffyho, který je mluvčím ÚPN. Aby se nestalo, že podobně se začne v Maďarsku mluvit o „slovenské okupaci“ trvající do roku 1938 a od roku 1945 dodnes. A popravdě řečeno, vybírat si mezi Tisovým Slovenskem a Horthyho Maďarskem za druhé světové války, tak bych to Maďarsko přece jen označil za o něco méně špatné.
O autorovi| LUBOŠ PALATA, redaktor LN
