Sobota 4. května 2024, svátek má Květoslav
130 let

Lidovky.cz

Olympijský sen od zamrzlých rybníků

Česko

Rychlobruslařka Martina Sáblíková zrežírovala příběh, který by nevymysleli ani v Hollywoodu. Její tři medaile z Vancouveru jsou důkazem, že světová hvězda může vyrůst i ve sportu, kterému v Česku skutečně rozumí jen pár desítek lidí.

Psal se listopad 2001 a v českých médiích se poprvé objevilo jméno jisté Martiny Sáblíkové. Bylo jí tehdy čtrnáct let, připravovala se na první závod Světového poháru v německém Inzellu a nikdo ji neznal. Možná ani trenér Petr Novák ještě netušil, jaký klenot si ve své skupině hýčká.

O osm a půl roku později je všechno jinak. V Česku zřejmě neexistuje nikdo, kdo by zázračnou rychlobruslařku neznal, a ze Sáblíkové je rázem celebrita, se kterou si chce každý potřást rukou, dokonce i v kanadském Vancouveru. „Připadá mi, že to snad musím mít napsané na čele, protože nevím, jak mě mohou lidé poznat,“ vyprávěla zaskočená Sáblíková. Dvaadvacetiletá dívka ze země, která nemá jediný rychlobruslařský ovál, se stala jednou z nejzářivějších hvězd celé olympiády. Hned den po jejím zahájení si na krk pověsila první zlatou medaili a v rozšiřování své sbírky pokračovala i v dalších dnech. Nejprve bronz v závodě na 1500 metrů a nakonec druhé zlato na pětikilometrové trati.

Sáblíková se stala prvním českým sportovcem, který získal dvě zlaté medaile na zimních hrách, a navíc se zařadila po bok legend, jež na jedněch hrách triumfovaly minimálně dvakrát. Před ní to přitom dokázali pouze běžec Emil Zátopek, gymnastka Věra Čáslavská a kanoista Martin Doktor.

Německý deník Frankfurter Rundschau dokonce Sáblíkovou po jejím prvním vítězství přirovnal k rychlobruslařskému Usainu Boltovi. Příliš smělé přirovnání? Ale kdepak. „Jela jako z jiné planety. Bylo nám úplně jasné, že bude hodně těžké ji porazit,“ prohlásil i německý kouč Markus Eicher.

Klíčový faktor: trenér Petr Novák Sáblíková však ve Vancouveru nabídla něco víc než jen skvělé časy: poutavý příběh, který se nikdy neokouká. Kanaďané tak znovu hltali notoricky známé vyprávění o dívce, která ještě před pár lety doma ve Žďáru nad Sázavou vyhlížela mrazy, aby mohla jít trénovat na okolní rybníky. A zatímco její soupeřky každý den kroužily po moderních oválech, jí iluzi ledu vytvářela dřevěná deska v předsíni, po které se klouzala v ponožkách.

Před čtyřmi lety v Turíně jí medaile ještě o fous unikla, ale ve Vancouveru si všechno vynahradila i s úroky. „Moc jsme oba prahli po tom, aby se kruh uzavřel. Nevím, jak to vyjádřit, těch slov je moc. Nádhera, zážitek, fantazie. Překvapuje mě to, ale i v mém věku zažívám nové a nové věci,“ rozplývá se jednašedesátiletý trenér Petr Novák.

Sám v mládí bruslil a rychlobruslení zasvětil celý svůj život. Už před třiceti lety si vysnil, že vychová bruslaře, který jednoho dne ohromí celý svět. Na olympiádu v Calgary v roce 1988 dovedl Jiřího Kyncla, o čtyři roky později vyrazil do Albertville s Jiřím Musilem. Ale dávný sen mu pomohla splnit až Sáblíková.

Ti dva se spolu poprvé potkali před dvanácti lety. Sáblíková tehdy hrála basketbal za Žďár a Nováka zaujala svým zapálením pro sport. Všiml si, že má posunutý práh bolesti a dokáže trénovat, i když už ostatní kolabují.

A právě to je u Nováka, kterého proslavil tvrdý trénink, předpoklad úspěchu. „Že je Sáblíková na velké tréninkové dávky ještě mladá? Nesouhlasím. To ji mám pomalinku připravovat na to, aby ve třiceti vyhrála olympiádu? To je nesmysl. Musím kout železo, dokud je žhavé,“ tvrdí Novák.

Kolem Sáblíkové postupně vybudoval celý rychlobruslařský tým a začal s ním objíždět závody Světového poháru. V Česku trénovat nemohli, a proto většinu času trávili v italském Collalbu.

„Nikdy jsem neměl ve své skupině talenty, všechno si museli vydřít,“ říká Novák. „Mám tam kluka - větší antitalent jsem v životě neviděl, a on stále drží juniorský světový rekord. Vezmu radši ty, kteří nikdy nesportovali, a snažím se z nich udělat špičkové sportovce.“

U Sáblíkové to šlo ráz na ráz: červenec 2005 - první světový juniorský rekord na 3000 metrů, únor 2006 - čtvrté místo na olympiádě v Turíně, únor 2007 - první vítězství v závodě Světového poháru,únor 2009 - první titul mistryně světa ve víceboji... Poslední tři roky navíc téměř nemá konkurenci na dlouhých tratích a jasně se to projevilo i ve Vancouveru.

Nejtěžší vítězství v kariéře Zatímco její soupeřky měly obvykle lepší start, ale v závěru na oválu „vytuhly“, ona vždy první kola rozjela rozvážně, až do konce si s neuvěřitelnou přesností držela své tempo a v závěrečných metrech pak své soupeřky doslova drtila.

„Martina je rozená štrekařka,“ pomáhá si rychlobruslařským slangem bývalý reprezentant Miroslav Vtípil.„Dokáže držet stabilní čas ve všech kolech. Třeba Ireen Wüstová, která 1500 metrů vyhrála, nemá takovou vytrvalost jakoMartina, takže to na začátku musí hodně rozjet, udělat si náskok a doufat, že ho udrží. Martina to naopak rozjíždí volněji, ale pak si svůj čas drží.“

Obvyklý scénář však nečekaně neplatil v posledním závodě na pět kilometrů. V předposlední jízdě totiž Němka Stephanie Beckertová, největší rivalka Sáblíkové, zajela skvělý čas 6:51,39, což donutilo českou rychlobruslařku změnit taktiku. Hned po startu zvýšila své tempo a od prvního mezičasu si držela dostatečný náskok. Nic jiného jí také ani nezbývalo. Jenže v závěru jí tentokrát docházely síly a zlatou medaili jí nakonec přinesl jen titěrný náskok 48 setin vteřiny.

V cíli pak zcela vyčerpaná Sáblíková přiznala, že v závodě bojovala s virózou i nečekanou nervozitou. „Toho vítězství si vážím ze všeho nejvíce. Jsem strašně unavená. V posledním kole jsem jela na krev, a kdyby byl závod ještě o sto metrů delší, tak bych to snad už nevydržela,“ přiznala Sáblíková.

Zatímco s jejím triumfem na dvou nejdelších tratích se vlastně počítalo, bronz na její nejméně oblíbené trati 1500 metrů je senzací, byť na ní Sáblíková v letošní sezoně Světového poháru už dvakrát stanula na stupních vítězů. „Však jsem také tu medaili oplakal víc než zlato z dvojnásobné trati,“ neskrýval dojetí Novák.

Podle Vtípila to však neznamená, že by se nyní ze Sáblíkové stávala sprinterka. Trať na 1500 metrů leží na hranici sprinterských a vytrvalostních závodů a pro Sáblíkovou je zřejmě maximem. „Na pětistovce ani kilometru nikdy vyhrávat nebude, ale když zvýší svou základní rychlost, na 1500 metrech by úspěšná být mohla,“ přemýšlí Vtípil.

Reklamní tvář za 25 milionů Na druhé straně planety, v zemi, kde je na svazu registrováno pouze sedm desítek rychlobruslařů, mezitím propukla rychlobruslařská horečka. Místo posledních výkonů fotbalového gólmana Petra Čecha najednou lidé vášnivě rozebírali techniku jízdy Sáblíkové. Téměř nikdo ji neviděl v akci na vlastní oči, ale debaty o Sáblíkové se rozvíjely v tramvajích, restauracích i čekárnách u zubaře.

Úspěch Sáblíkové sice rychlobruslení v Česku nebývale zpopularizoval, ale masový sport se z něj zřejmě stejně nestane. Zásadním problémem je totiž chybějící rychlobruslařská hala, na kterou Sáblíková a spol. čekají už čtyři roky. „Bez haly počet rychlobruslařů nevzroste,“ má jasno šéf rychlobruslařského svazu Ondřej Brada. Ten proto plánuje, že zájem Čechů o Sáblíkovou využije alespoň pro zpopularizování short tracku. „Snad se Martina neurazí. Na dlouhé trati nemáme halu, ale na short track stačí obyčejný hokejový stadion,“ míní. O poznání konkrétnější dopad bude mít zisk tří medailí u samotné Sáblíkové. Od Českého olympijského výboru se může těšit na finanční odměnu 3,4 milionu korun, ale to hlavní ji teprve čeká. Marketingová hodnota rychlobruslařky, která si dosud vydělávala ročně zhruba osm milionů, by se nyní podle odhadů mohla zvýšit až na 25 milionů.

„Titulem olympijského vítěze se moc sportovců pyšnit nemůže, což z marketingového hlediska znamená strašně moc,“ říká David Trávníček ze společnosti Sport-Invest, která Sáblíkovou zastupuje. Za čerstvou šampionkou stojí v současnosti šest stálých sponzorů a Trávníček věří, že se pro ni nyní podaří získat i globálního partnera. Tvář Sáblíkové by tak mohla zářit z billboardů i za českými hranicemi, což se v minoritním sportu v Česku dosud nikomu nepovedlo.

Proč ne? Vždyť poNizozemce Van Gennipové a Němkách Gundě Niemannové a Pechsteinové je teprve čtvrtou rychlobruslařkou v historii, která na olympiádě ovládla obě dlouhé tratě.

A podle Jiřího Kyncla by se dokonce Sáblíková mohla jednou vyrovnat i legendárnímu Ericu Heidenovi. Ten v Lake Placid v roce 1980 triumfoval na všech pěti tratích. „To už sice možné není, protože se rychlobruslaři specializují, ale minimálně věhlasem by se mu Martina vyrovnat mohla,“ tvrdí bývalý rychlobruslař.

***

Marina Sáblíková

Rychlobruslení

Věk: 22 let

Co dokázala před Vancouverem:

Drží světový rekord na trati 5000 metrů, mistryně světa, vítězka Světového poháru, poslední tři roky kraluje dlouhým tratím.

Co dokázala ve Vancouveru:

první v závodě na 3000 a 5000 metrů, třetí na trati 1500 metrů.

Co může odkázat v Soči:

pokud se nezraní, znovu může pomýšlet na tři medaile.

Autor: