9. června 2019 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Online svět dětí rodičům uniká, říká Michal Kalman z Univerzity Palackého

Děti na internetu (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Děti na internetu (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Praha Přátelství navazují české děti čím dál více na sociálních sítích, říká Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci, který zaštiťuje českou část mezinárodní HBSC studie.

LN: Jsou české děti spokojené?
V roce 2014 nám vycházelo, že jsou. Nicméně z mezinárodního pohledu vyplývá, že patří spíše mezi horší část mezinárodního žebříčku. Teď vidíme, že jejich životní spokojenost vzrostla. Zatím nevíme proč. Může to být samozřejmě i tím, že se daří ekonomice, a tím pádem i rodinám.

LN: Mají dostatek kamarádů?
Necítí tak velkou oporu ve svých kamarádech jako v jiných státech. Nemají tolik blízkých kamarádů, kterým se svěřují. Teď se to ještě trochu zhoršilo. Šestnáct procent dospívajících je denně v kontaktu s někým, s kým se seznámili na internetu. S věkem toto číslo stoupá.

LN: Setkávají se i fyzicky?
To nevíme. Děti musí být samozřejmě velmi obezřetné při navazování kamarádství přes internet. Musíme si ale uvědomit, že je to pro ně přirozené prostředí.

Rozumná míra užívání sociálních sítí dětem neškodí, říká Michal Kalman.

Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci

LN: A když se setkají, jak to většinou dopadá?
Ze studie Kids Online vyplývá, že 70 % takových setkání hodnotí děti kladně. Mají společné zájmy i vlastnosti. Jen jedno procento těchto setkání hodnotí velmi negativně.

LN: Mají děti rády školu?
Z mezinárodního reportu v roce 2014 vyplývalo, že české děti nemají rády školu. Nabízí se poznámka, které dítě školu rádo má. Jsou ale státy okolo nás ve střední a východní Evropě, kde děti do školy chodí rády. Problém je v tom, že žáci necítí podporu ze strany učitelů, ale také rodičů. Jsme zvědaví, jak vyjdeme z mezinárodního reportu za rok 2018, ten bude hotový v březnu 2020.

LN: Jak vycházejí děti s rodiči?
Některé děti nemají pravidelné jídlo s rodiči během dne – ani oběd nebo večeři. To je špatně z psychologického hlediska. Rodina si má společně sednout, popovídat si. Jde o předávání hodnot ze strany rodičů. Pokud se tak neděje, mohou nastat problémy například při užívání sociálních sítí dětmi.

LN: Můžete to specifikovat?
Více než polovina rodičů vůbec neví, co dělá jejich dítě na sociálních sítích. V případě dětí, které v rámci užívání sociálních sítí řadíme mezi problémové, je to až 70 % rodičů. Když se podívám do offline světa dětí, rodič z 80 % ví, co jeho dítě dělá – skončí mu škola ve 13 hodin, jde domů, přechází rušnou silnici, jde na trénink nebo ke kamarádce, venčí psa. Online svět dětí jim ale uniká.

LN: Rodiče tedy mohou za to, že děti prakticky žijí na sociálních sítích?
Naše hypotéza říká, že pokud má rodič základní zájem o dítě, tohle se nestane.

LN: Sociální sítě považujete pouze za škodlivé?
Sledujeme návyky dětí na sociálních sítích a zjistili jsme, že rozumná míra užívání sociálních sítí neškodí.

LN: Můžete tu zdravou míru vyčíslit?
Nesledujeme počet hodin, ale návyky. Děti jsme rozdělili do čtyř skupin. Tu první jsme nazvaly neuživatelé – ti na internetu téměř nejsou. Do druhé patří běžní uživatelé – těch je asi 50 %. Ve třetí jsou intenzivní uživatelé – ti v jakoukoliv volnou chvíli berou telefon do ruky a koukají, zda jim někdo něco nenapsal, nepostnul novou fotku. Stále to ale mají pod kontrolou. Stíhají chodit i na kroužky. Zjistili jsme, že tito mají největší podporu vrstevníků a nejvíce pohybové aktivity.

LN: Poslední skupina je stále online?
Ti již nestíhají domácí úkoly do školy, tréninky, hádají se kvůli sociálním sítím s rodiči, lžou.

Michaela Těšínská

Autor

Michaela Těšínskámichaela.kabatova@lidovky.czČlánky

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.