S odchodem Luciana Pavarottiho skončila jedna velká éra
Luciano Pavarotti - odešel světoznámý pěvec, který fascinoval operní znalce...
PRAHA Rozměrný muž v černém fraku, s černými, později obarvenými vlasy a vousy, v ruce nezbytný bílý kapesník a rozpřažená náruč, která jako by chtěla obejmout celé hlediště, zatímco jeho troufale dlouhé vysoké „c“ zvoní prostorem za jásotu publika. Tak si mnoho posluchačů bude pamatovat tohoto pěvce - pro jiné zůstane „tenorem stadionů“, což nic nemění na faktu, že jeho hlas se stal absolutním měřítkem všech tenorů. Opera po Pavarottim - to už je jiná doba, patřící odlišnému typu pěvců.
Úspěch si dal na čas
Skon jednasedmdesátiletého italského umělce se dal po všech zdravotních problémech, jimiž v posledních letech trpěl, předvídat. Pavarottiho rodina sice ještě nedávno ujišťovala veřejnost, že pěvec neztrácí optimismus a jeho stav je po operaci nádoru slinivky stabilizovaný, ale stálé komplikace jeho život záhy ukončily. Zemřel včera brzy ráno ve svém domě nedaleko rodné Modeny, obklopený rodinou a blízkými přáteli, tak jak si přál.
Luciano Pavarotti se narodil 12. října 1935 v rodině pekaře a navzdory tomu, že rodina nepatřila k zámožným, hovořil o svém dětství vždy s nadšením. Byl to otec, od nějž malý Luciano poprvé slyšel operní árie - měl dobrý hlas a spoustu nahrávek. Velký talent se tentokrát neprojevil jednoznačně a hned. Pavarotti prožil dětství „normálního“ dítěte, zajímal se o sport a nic nenasvědčovalo tomu, že z něj vyroste operní hvězda prodávající miliony alb.
Uvažoval o kariéře fotbalisty, matka mu to ale rozmluvila, a tak šel studovat učitelství. Dva roky pak dokonce učil na zkladní škole, než definitivně převážila touha zpívat. Otec souhlasil, že mu bude do třiceti let platit byt a stravu, ovšem pak ať se živí, jak umí. Devatenáctiletý Luciano se začal intenzivně školit u Arrigia Poly, jenž mu nabídl hodiny zdarma. Tam teprve Pavarotti zjistil, že má absolutní sluch. Někdy tou dobou také potkal Aduu Veroniovou, s níž se v roce 1961 oženil. Šest let na sobě pracoval, ale úspěch si dával na čas. Tu a tam se vyskytl nějaký recitál, bez honoráře, pak Pavarottiho postihl polyp na hlasivkách. A tak se rozhodl s kariérou zpěváka skončit. Paradoxně to bylo možná právě toto rozhodnutí, které přispělo k rychlému zahojení hlasivek a celkové psychické pohodě. „Vše, co jsem se do té doby naučil, se spojilo s mým přirozeným hlasem a získal jsem tón, o jaký jsem pracně usiloval,“ napsal Pavarotti
v autobiografii.
Devět vysokých „c“
To, že má před sebou čtyři dekády slávy, asi netušil, když bral role v
oblastních divadlech. Debutoval rolí Rodolfa v Bohémě v Reggio Emilia; tato role se stala jednou z jeho nejčastějších. Prorazit se mu podařilo až v roce 1965 v Miami, kde na doporučení Joan Sutherlandové zaskočil za onemocnělého tenoristu. Krátce na to přišel debut v La Scale, Covent Garden, Římě. Tam triumfoval po boku Renaty Scotto. Definitivní triumf znamenala inscenace Donizettiho Dcery pluku v Metropolitní opeře. Pavarotti tam k úžasu a nadšení publika bez námahy vystřihl devět vysokých „c“ v jedné árii.
Opona šla nahoru sedmnáctkrát a hvězda byla na světě.
***
lidovky.cz
Výběr z nahrávek naleznete na www.lidovky.cz
