MOSKVA/PRAHA Miliarda dolarů na obnovu válkou zničené a v současnosti ruskou armádou okupované gruzínské enklávy Jižní Osetie se z větší části ztratila. Včera se o její osud zajímal už i ruský prezident Dmitrij Medveděv, který si do své rezidence v kavkazském letovisku Soči povolal jihoosetinského lídra Eduarda Kokojtyho.
Ten se může nazývat prezidentem Jižní Osetie jen díky Moskvě a svou vděčnost ruskému prezidentovi dává okázale najevo absolutní poslušností až oddaností. Ta ale končí ve chvíli, kdy jde o peníze. Kam se poděly obrovské částky, neprozradil. Medveděva trápí odpověď na otázku, proč už nebyla opravena většina nemovitostí a infrastruktury zničených v rusko-gruzínském konfliktu o Jižní Osetii v srpnu 2008. Hlavním cílem ruské pomoci bylo zajistit lidem z rozbombardovaných domů střechu nad hlavou, a tím pádem i jejich loajalitu k ruskému vedení.
Ti ale letos už třetí zimu stráví v provizoriu. Přitom loni v létě Kokojty tvrdil, že „do začátku roku 2010 nebude ani jeden Osetinec pociťovat následky konfliktu“.
Do Jižní Osetie se už vypravila řada ruských úředníků, aby se pokusili dohlédnout na to, jak se s penězi nakládá. Kavkazské způsoby a specifické metody organizace práce ale moskevské úředníky uváděly do rozpaků. Až šéf státního výboru Jižní Osetie pro obnovu Zurab Kabisov veřejně přiznal, že z 322 zničených domů, kde podle plánu už měly žít osetinské rodiny, bylo opraveno jen 160.
Ze 402 většinou zcela vypálených bytů v panelových domech je jich obytných jen 127. Důvod? Podle Kabisova prostě nejsou peníze. Kokojty se ze sebe snaží smýt vinu tím, že obvinil tajemné „gruzínské síly z ekonomické diverze“. Dokonce šel tak daleko, že bez uzardění vykreslil schéma, které Tbilisi realizuje: posílá do Cchinvali specialisty na úplatky, kteří nebohé a původně poctivé osetinské úředníky svádějí ke korupci. Ti pak kradou z Moskvy zasílanou pomoc v takových objemech, že na obnovu země v současnosti nezbývá prakticky nic.
Kokojty se neostýchal obvinit i některé ruské náměstky ministrů, kteří podle něj svými rozhodnutími znemožňují realizaci plánu obnovy země. Jak jihoosetinský lídr naznačil, jde zřejmě o „progruzínsky“ orientované politiky.
Celkem bylo za války v roce 2008 zcela zničeno 650 rodinných domů, 3 a půl tisíce jich bylo poškozeno částečně. V Jižní Osetii dnes žije jen asi 20 tisíc lidí. Většina Gruzínců obývajících enklávu před válkou musela před osetinskými separatisty a ruskými vojáky uprchnout.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
