7. června 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Osm statečných z Rudého náměstí. Česko ocení hrdiny, kteří protestovali proti srpnové okupaci

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Srpnová okupace Československa z roku 1968. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Srpnová okupace Československa z roku 1968. | foto: Profimedia

PRAHA Poslední tři žijící aktéři výjimečného protestu na moskevském Rudém náměstí proti sovětské invazi ze srpna 1968 se dočkají z české strany pocty. V pátek si převezmou z rukou ministra zahraničí Martina Stropnického cenu za šíření dobrého jména Česka v zahraničí. Už o den dříve je oficiálně přijme šéf dolní komory parlamentu Radek Vondráček, aby si vyslechl jejich příběh.

Původně jich bylo osm. Když v srpnu 1968 obsadily tanky Sovětského svazu po událostech Pražského jara Československo, vyrazili na Rudé náměstí v Moskvě projevit svůj nesouhlas. Jmenovali se Natalja Gorbaněvská, Konstantin Babickij, Larisa Bogorazová, Vadim Delone, Vladimir Dremljuga, Taťána Bajevová, Pavel Litvinov a Viktor Fajnberg. Odvaha nebyla zadarmo, všichni potom čelili represím sovětské totalitní moci.

Závěreční tři jmenovaní jsou poslední, kteří jsou 50 let po mimořádném občanském aktu naživu. Česká republika jim v pátek prostřednictvím ministra zahraničí vyjádří úctu. Převezmou Cenu Gratias agit. „Projevili mimořádnou statečnost a i přes vědomí následné perzekuce dali najevo odpor proti okupaci Československa. V letošním roce, kdy si připomínáme kulaté výročí těchto událostí, je jejich ocenění zcela namístě,“ vysvětlila serveru Lidovky.cz mluvčí resortu Irena Valentová.

Výroční Cenu Gratias agit uděluje Černínský palác od roku 1997. Česká republika tím dává najevo vděk těm, kdo udržuje její dobré jméno v zahraničí. V minulosti si poctu vysloužila například polská režisérka Agnieszka Hollandová, britský dramatik Tom Stoppard nebo bývalá americká ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightová. Většina laureátů se ale objevuje mezi českými občany.

„Pokud vím, tak by cenu měli převzít jako celek za všech osm statečných,“ sdělil k ocenění zbývajících aktérů protestu od ministerstva zahraničí serveru HlidaciPes.org historik Ústavu pro studium totalitních režimů Štěpán Černoušek, což potvrzují i oficiální informace od resortu. Letos je kromě Bajevové, Litvinova a Fajnberga dalších 13 laureátů ceny, všichni jsou při této příležitosti oficiálními hosty ministerstva zahraničí.

Vondráček oceňuje jejich kuráž

Taťána Bajevová, Pavel Litvinov a Viktor Fajnberg už se o den dříve objeví na půdě Poslanecké sněmovny. Tento čtvrtek jim potřese rukou předseda dolní komory parlamentu Radek Vondráček, o uspořádání setkání se zbývajícími hrdiny z Rudého náměstí ho podle informací serveru Lidovky.cz požádal přímo Černínský palác.

„Setkání vnímá pan předseda jako vzácnou příležitost vyslechnout si autentické zážitky, konfrontovat historii se současností a připomenout si poselství ‚osmi statečných‘,“ uvedla pro Lidovky.cz jeho mluvčí Barbora Štenglová. „Kuráž účastníků demonstrace ukázala, že u mnoha občanů komunismus nevymazal odvahu ke svobodnému myšlení a k solidaritě. A toho si u skupiny ‚osmi statečných‘ pan předseda váží,“ dodala.

Viktor Fajnberg před 47 lety protestoval na Rudém náměstí proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Natalja Gorbaněvská

Osmička odvážlivců se potkala na Rudém náměstí 25. srpna 1968, někteří z nich si s sebou přinesli transparenty. Konstantin Babickij třímal prapor s česky psaným heslem „Ať žije svobodné a nezávislé Československo“, Delone s Litvinovem rozvinuli transparent „Za vaši a naši svobodu“ a Dremljuga přišel s prostěradlem popsaným vzkazy „Svobodu pro Dubčeka“ a „Pryč s okupanty“. Během pár chvil jejich protest utnuli agenti KGB, když je zatkli.

‚Byl jsem odmalička zvyklý se bránit‘

Cena Gratias agit 2018

Vedle zástupců Osmi statečných dostanou letos od ministerstva zahraničí Cenu Gratias Agit následující osobnosti a instituce:  

Watheq  Al-Qsous, lékař, Jordánsko 
Hartmut Binder, literární vědec, Německo 
Jana Bratinková, předsedkyně Klubu občanů České republiky na Slovensku, Slovensko 
Jaroslav Havelka, předseda Besedy Slovan, Švýcarsko 
Estanislao Kocourek, architekt a stavitel, mecenáš krajanských aktivit, Argentina 
Jaroslav Mařík, lékař, USA – cenu převezme v zastoupení 
Josef Opatrný, významný český iberoamerikanista, Česko 
Jana Reichová, organizátorka krajanského života v Austrálii, propagátorka české kultury, Austrálie 
Jiří Šíma, hydrogeolog, Etiopie 
Otakar Štorch, básník a iniciátor krajanského života ve Švédsku, Švédsko – cenu převezme v zastoupení 
Kateřina Vlasáková, lektorka českého jazyka, překladatelka a propagátorka české kultury ve Španělsku, Španělsko 
Památník Lidice, Česko 
Pařížský Sokol, Francie

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí

Všichni se pak potýkali s odvetnými kroky sovětského režimu. Někteří skončili v pracovních táborech, jiní byli prohlášeni za duševně choré a izolováni v psychiatrických ústavech. Světové veřejnosti příběh osmi statečných přiblížila Natalja Gorbaněvská v knize Poledne. Sama kvůli vyjádření podpory Československu ztratila tři roky své svobody, po propuštění se opět zapojila do sovětského disidentského hnutí. Roku 1975 zemi opustila.

„Nedbal jsem pokynu ostatních, abychom nekladli odpor. Byl jsem odmalička zvyklý se tvrdě bránit. A tak jsem policistu, co se mnou vláčel, alespoň kopnul do nohy. A on mi vpálil takovou pěstí do obličeje, že mi vyrazil čtyři zuby,“ popsal před časem v rozhovoru pro LN kritické chvíle demonstrace na Rudém náměstí Viktor Fajnberg, kterého režim kvůli manifestaci držel pět let v psychiatrických léčebnách.

Páteční ocenění v podobě diplomu a křišťálového glóbu od akademického výtvarníka Zdeňka Petra není první, jímž někomu z osmi statečných Česko projevilo respekt. Natalja Gorbaněvská dostala v roce 2008 od tehdejšího premiéra Mirka Topolánka pamětní medaili Karla Kramáře. V roce 2014 ji in memoriam vyznamenal prezident Miloš Zeman, ale syn Gorbaněvské Jaroslav toto gesto kvůli Zemanově sympatiím vůči putinovskému Rusku označil za nepoctivé.

Při příležitosti vyznamenání Gorbaněvské se do Zemana opřeli i další dva ze statečných, Litvinov a Fajnberg. Českého prezidenta kritizovali kvůli tomu, že žádným způsobem neodsoudil ruskou agresi na Krymu. „Svoboda je nedělitelná, je stejná pro Ukrajince, Čechy i Krymské Tatary. Pokud je zrazena na jednom místě, zrazena je všude,“ uvedli v oficiálním prohlášení.

  • 6Diskuse


Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz