WASHINGTON/PRAHA Sedmatřicet let po neblaze proslulé aféře Watergate se američtí pamětníci i historičtí nadšenci třesou na nové poznatky, jež by vnesly světlo do vyšetřování kauzy. Ta bývá v dějinách žurnalistiky označována za největší vůbec. Podle odborníků z amerického Národního archivu totiž existuje způsob, jak se dobrat k obsahu tajemného úseku výpovědi tehdejšího prezidenta Richarda Nixona. Ten by měl vyjasnit jeho roli v celém skandálu.
Na pásce, jež zaznamenává prezidentův rozhovor se šéfem jeho kanceláře H. R. Haldemanem totiž z dosud nevysvětlených důvodů chybí osmnáct minut dlouhý úsek. Vědci a historici si nyní slibují, že se jim chybějící obsah podaří nalézt v ručně psaných poznámkách, které si šéf prezidentovy kanceláře zapisoval do bločku kuličkovým perem. Dochované listy papíru s Haldemanovým rukopisem proto hodlají podrobit detailní analýze a využít speciálních technik, aby odhalili domnělé protisky poznámek z listů, jež se při vyšetřování nenašly, píše zpravodajský server CBSNews.
Zůstaly jen dvě stránky Iniciátorem nových šetření je bývalý analytik americké Národní bezpečnostní agentury Phil Mellinger. Ten se po dlouhý čas věnoval zkoumání důkazů v aféře, jež nakonec pro Richarda Nixona znamenala odstoupení z prezidentské funkce. Mellinger je totiž přesvědčen, že stejně jako chybí kousek audio záznamu na pásce, chybí také některé listy papíru, na něž si Haldeman poznamenával informace. Během rozsáhlého vyšetřování amerického národního skandálu se totiž detektivům a analytikům dostaly do rukou pouhé dvě stránky s poznámkami, ačkoliv rozhovor dvou nejmocnějších mužů Spojených států tehdy trval dlouhých devětasedmdesát minut a Haldeman byl nadto znám jako pečlivý spolehlivec, který si zapisoval téměř vše.
Mellingerovi se nyní podařilo přesvědčit pracovníky Národního archivu, aby podrobili doličné listy papíru elektrostatickému průzkumu. Od nejnovější technologie zkoumání dokumentů si slibuje, že se podaří nalézt a zrestaurovat Haldemanovy poznámky, jež se mohly protisknout při psaní na zmizelé listy papíru. Dosud neznámé poznámky by pak mohly doplnit rozhovor obou mužů v místě, jež chybí v doličném audiozáznamu.
Pokusili se obnovit nahrávku Objevení hluchého místa na pásce kdysi znamenalo velký obrat ve vyšetřování celé aféry Watergate. Mnohé členy amerického Kongresu i celé veřejnosti objev přesvědčil, že prezident Nixon záměrně kousek nahrávky vymazal, aby popřel spojitost skandálu se svou osobou. V roce 2001 se Národní archiv pokusil vymazaný úsek pomocí speciální techniky obnovit, ale neúspěšně. Zkoumání ručně psaných poznámek se tak nyní zdá být poslední nadějí na objasnění celého případu a upřesnění prezidentovy role v něm.
Skandál Watergate vypukl ve Spojených státech v červnu roku 1972 poté, co se do stejnojmenného sídla americké Demokratické strany vloupali pracovníci prezidentského aparátu republikána Richarda Nixona. Převlečeni za instalatéry byli pověřeni nainstalovat do kanceláří politiků odposlechová zařízení. Kauzu otevřeli redaktoři deníku The Washington Post.
***
Americká policie zatkla 17. června 1972 pětici mužů, kteří se vloupali do sídla Demokratické strany v hotelovém komplexu Watergate, aby nainstalovali odposlechové zařízení. Vyšetřování postupně odhalilo podíl Bílého domu na tomto vloupání a vedlo k odstoupení sedmatřicátého prezidenta USA Richarda Nixona z funkce. Hotelový komplex je nyní na prodej, ale v nedávné dražbě se nenašel jediný zájemce.
Šéf kanceláře prezidenta USA Harry Robbins „Bob“ Haldeman (1926–1993) byl znám jako puntíčkář, který si pečlivě zapisoval podrobné poznámky na žlutý úřední papír. Vytlačené stopy ze ztracených listů by nyní měly objasnit, co bylo hlavě státu známé tři dny po vloupání.
