TBILISI/PRAHA Na videozáznamu, který je možné vidět na internetových stránkách britské BBC, je nejdřív pár sekund idylických obrázků pobřeží. Pak se najednou u kola letounu, z něhož je krajina snímána, objeví obrys blížící se stíhačky, která po několika vteřinách vypálí raketu. Následuje výbuch a konec záznamu.
Pozorovatelská mise OSN, která více než týden záznam zkoumala, včera potvrdila obvinění Gruzie, že gruzínský, naštěstí bezpilotní letoun sestřelila 20. května ruská stíhačka. Experti OSN zkoumali nejen zmíněný videozáznam, ale také záznamy radaru a výpovědi svědků, kteří incident viděli.
Dvouocasý letoun ze záznamu nemůže být podzvukovou stíhačkou Albatros, které jsou ve výzbroji armády separatistické Abcházie a jež měla podle Suchumi sestřelit gruzínský bezpilotní letoun. Podobu, kterou lze vidět na záznamu, mají stíhačky Su-27 a Mig-29 a ty má v oblasti ve výzbroji pouze ruská armáda.
„Gruzie poprvé dostala od OSN potvrzení toho, že Rusko provedlo vůči ní akt agrese,“ uvedl v reakci na zprávu OSN gruzínský prezident Michail Saakašvili.
Přes jednoznačné důkazy ruské ministerstvo obrany zprávu mise OSN rezolutně popřelo. „Žádné z našich letadel neporušilo (gruzínský) vzdušný prostor, natož aby střílelo,“ uvedl mluvčí Alexandr Drobyševskij, kterého citovaly tiskové agentury.
Gruzie už léta obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů v Abcházii a v Jižní Osetii, kteří usilují o odtržení a připojení k Ruské federaci. Sestřelení gruzínského bezpilotního letounu je však dosud nejvážnějším incidentem. A to v době, kdy Rusko poslalo do svých „mírových sil“ v Abcházii další stovky vojáků a zvýšilo tak početní stav ruských jednotek na více než dva a půl tisíce mužů. Ruští „mírotvorci“ byli vnuceni Gruzii poté, co prohrála počátkem devadesátých let válku s abcházskými separatisty, kteří dostali od Rusů velké dodávky těžkých zbraní. Podobná situace je už dvě desetiletí v Jižní Osetii a i tam Rusové brání pomocí svých vojáků v návratu území pod Gruzii.
Podpora USA, Česka a Polska Situaci navíc komplikuje fakt, že velká část Abcházců a Jihoosetínců má v rozporu s mezinárodním právem dnes ruské občanství. Moskva prohlašuje, že je v případě pokusu Tbilisi vojensky zasáhnout připravena „své občany“ bránit. Gruzie, která usiluje o členství v NATO a EU, doufá ve sporu s Ruskem v podporu Západu. S výjimkou USA, které v posledních letech pomáhají Gruzii s výcvikem armády, však očekávání Tbilisi nebyla naplněna. Některé západoevropské země v čele s Německem a Francií pak kvůli obavám z ruské reakce zablokovaly Gruzii a Ukrajině na summitu aliance v Bukurešti otevření cesty k členství v NATO.
Jednou z mála evropských zemí, která Gruzii jednoznačně podporuje, je vedle Česka (jež dodává Tbilisi zbraně), také Polsko. „Gruzie musí být v NATO,“ řekl včera v Tbilisi po přehlídce během gruzínského státního svátku polský prezident Lech Kaczynski. Podpořil také gruzínskou snahu o návrat Abcházie a Jižní Osetie. „Jsme s vámi solidární a budeme usilovat o to, aby s vámi byli solidární i jiní,“ slíbil Kaczynski.
