Osud její armádní části je však znovu ve hře, místní spoléhají na to, že je premiér ze zlínského kraje.
PŘEROV Do „preventivního“ boje za zachování vojenského provozu na letišti v Přerově-Bochoři vyrážejí Zlínský a Olomoucký kraj. To, aby v areálu zůstala armáda, je pro ně nezbytné: Kraje tam chtějí vytvořit civilní letiště využívající vojenského zázemí. A škrty v rozpočtu armády jim nehrají do karet.
Tento týden obě krajské rady zopakovaly: Letiště má zásadní význam pro dopravní dostupnost a zvyšování konkurenceschopnosti regionů. „Je důležitým prvkem také ve vazbě na fungování Integrovaného záchranného systému obou krajů využívající vrtulníky ze zdejší základny,“ tlumočil mluvčí zlínského hejtmanství Milan Plesar závěry jednání.
Právě osud vrtulníků je zásadní: VPřerově už dva roky nejsou ty bojové, ale pouze dopravní. A pokud by je armáda přesunula do Náměště nad Oslavou, bochořské letiště pro ni ztratí smysl. Právě po Náměšti a jejím okolí už informace o přesunu letky zní v souvislosti s úpravami tamního zázemí. Ministerstvo obrany však zatím definitivní verdikt nevydalo, odmítá informace, že je vlastně rozhodnuto. „Armáda se zbaví majetku, který nepotřebuje. Zatím ale neřeknu, kterých útvarů se to bude týkat,“ uvedl na začátku prázdnin ministr obrany Alexandr Vondra. To je zatím jediný náznak.
Pro armádu je rušení základny Přerov problém. Ve hře bylo už několikrát, vláda Mirka Topolánka v roce 2007 na naléhání politiků z regionu rozhodla o smíšeném provozu na letišti. A vláda by musela takové rozhodnutí zrušit. „To ale bude těžký oříšek pro Petra Nečase, který za nás kandidoval ve Zlínském kraji,“ poznamenal jeden z tamních zástupců ODS.
Oba kraje společně s přerovskou radnicí založily společnost Regionální letiště Přerov, která by se měla starat o civilní část letiště a má pomoci při získání stamilionového příspěvku z fondů EU. Jenomže ani to nemusí stačit – pokud nebude mít zázemí vojáků, budou provozní náklady na rozlehlý areál mnohonásobně vyšší. Zlínský kraj je ochoten dát maximálně tři miliony korun letos a po pěti v dalších dvou letech.
S úbytkem cestujících se přitom potýkají obě zavedená moravská letiště v Brně a v Ostravě. A ani dopravci se do Přerova nepohrnou – ČSA uvažují o radikálním omezení tuzemských letů, nízkonákladový Ryanair se soustředí na Brno, kde posiluje spojení s Londýnem a od podzimu chystá nové do Milána. „Další rozvoj teď nelze upřesnit,“ uvedla jeho manažerka pro Německo, Rakousko, Nizozemsko a ČR Henrike Schmidtová. Zástupci krajů ale počítají s tím, že by letiště sloužilo i nákladní dopravě, která může pomoci vydělat na jeho provoz.
Armáda zatím tvrdí, že o přesunu z Přerova rozhodnuto není. Jasno zřejmě přinese až nová koncepce, kterou resort chystá.
***
LETIŠTĚ PŘEROV Vrtulníky, které pomohly roku 1997 Budování přerovského letiště začalo před druhou světovou válkou, naplno se však myšlenka uskutečnila až po ní. V roce 1951 vznikla betonová dráha a letiště Přerov-Bochoř začalo naplno fungovat. Nyní je mezinárodním neveřejným letištěm se smíšeným provozem. Sídlo na něm má armádní 23. vrtulníková základna Dr. Edvarda Beneše, která pečuje o dopravní vrtulníky Mi-17 a Mi-171Š. Velký význam mělo letiště pro pomoc při katastrofálních povodních na Moravě v roce 1997, právě odtud startovala velká část záchranářů. V budoucnu má letiště sloužit pro oba sousední kraje.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
