Souhlasíte se zavedením takovéto skryté daně z vody?
Miroslav Ševčík děkan, Národohospodářská fakulta VŠE
Zavedení zmiňovaných poplatků, respektive daní, považuji za ekonomickou pitomost. Protipovodňová opatření na úrovni státu či obcí by se měla financovat z běžných daňových výnosů. Případné škody by se měly hradit z příslušných pojistek. Je naprosto nesmyslné platit protipovodňová opatření z nějaké dodatečné daně za provozování vodních elektráren (mimochodem při rozhodování o realizaci investic do této činnosti určitě investoři neměli informaci o tom, že budou dodatečně daňově či poplatkově zatíženi). Platit další částky za odběry podzemních a povrchových vod považuji také za nerozumné. Mám obavy z toho, že za chvíli budeme zatíženi daní za dýchání vzduchu (nejlépe podle objemu plic), za sluneční svit (možná nejlepším ukazatelem by byl stupeň opálení kůže). Místo toho, aby se daňová soustava zjednodušovala, ji někteří chytráci chtějí zaplevelovat dalšími ekonomickými nesmysly. Jestli takovou blbost zavedli ještě někde jinde ve světě, tak to neznamená, že bychom to měli zavádět i u nás.
Vojtěch Kotecký programový ředitel Hnutí DUHA
Plán ministra Fuksy obsahuje pár rozumných nápadů, ale dohromady vypadá podivně. Smysluplnější a spravedlivější než daň z vodného by bylo, aby na ochranu před povodněmi přispívali ti, kvůli kterým dešťová voda rychle odtéká z krajiny: vlastníci nekonečných lánů, kde chybí zelené pásy, nebo majitelé lesů, kteří k těžbě používají holosečné kácení. Úplný nesmysl je daň na malé hydroelektrárny. Stát jim pomáhá lepší výkupní cenou elektřiny, aby motivoval k investicím do čisté energie, načež stejné peníze od stejných provozovatelů zase vybere. Navíc ministr chce vytvořit nový protipovodňový fond, ačkoli projekty, které do krajiny vracejí zeleň a zadržují vodu, už úspěšně dělá Státní fond životního prostředí.
