Pátek 19. července 2024, svátek má Čeněk
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Česko

Otázky a odpovědi: Má zaměstnanec v karanténě nárok na mzdu? A jakými pravidly se řídí práce z domova?

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: ČTK

Praha - V Česku je v současné době v karanténě přes 2000 lidí a jejich počet bude z pádných i preventivních důvodů dále narůstat. Ocitli jste se kvůli epidemii koronaviru v karanténě také vy? Server Lidovky.cz pro vás ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí připravil odpovědi na nejdůležitější otázky, které s tímto mimořádným opatřením souvisejí.
  5:00

Kdo mi může nařídit karanténu?

Karanténu, izolaci či karanténní opatření nařizuje orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) nebo ošetřující lékař. Každý občan by měl po návratu z rizikové oblasti zůstat doma a neprodleně se telefonicky ozvat svému obvodnímu lékaři nebo oblastní hygienické stanici. Tyto orgány pak rozhodnou o dalším postupu. Bude-li karanténa nařízena, zaměstnanec předloží zaměstnavateli potvrzení „Oznámení o nařízení karantény,“ které mu uvedené složky vystaví.

Mám právo pobírat v průběhu karantény mzdu? Pokud ano, v jaké výši?

Pro pobírání náhrady za mzdu během karantény platí stejná pravidla jako při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci. Zaměstnavatel vám tedy bude prvních 14 dní vyplácet 60 procent z redukované průměrné hodinové mzdy. Pokud bude karanténa delší, přebírá tuto povinnost stát. Pravidla výplat jsou totožná s nemocenskou (dostanete 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu). Pro výpočet náhrady mzdy můžete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí použít kalkulačku. Kombinace mzdy a náhrad není možná. 

Je rozdíl mezi pobytem v karanténě doma a v zahraničí?

Ať jste v karanténě v ČR nebo v zahraničí, postupuje se obdobně. Úřady pouze místo českých dokladů zpracují zahraniční potvrzení, které obdržíte ve státě, na jehož území se nacházíte. Všechna potvrzení o trvání a ukončení karantény pracovník předá ve své firmě. Pokud karanténa trvala déle než 14 dní, firma je s podklady pošle správě sociálního zabezpečení k vyplacení nemocenské.

Pokud jsem se ocitl v karanténě během dovolené, mám právo na její přerušení?

Ne. V takovém případě se karanténa stává součástí dovolené. Zákoník práce karanténu na rozdíl od nemoci neřadí k důvodům k přerušení dovolené.

Může mi zaměstnavatel přikázat dovolenou?

Ne. Pokud zaměstnavatel takové řešení zaměstnanci nabídne, zaměstnanec na něj může, ale nemusí na základě dohody přistoupit. Zde platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dnů předem. Bez dohody se zaměstnancem mu tak zaměstnavatel nemůže nařídit dovolenou ze dne na den.

Má zaměstnavatel právo přikázat práci z domova?

Zaměstnavatel může dojít k přesvědčení, že bude z preventivních důvodů bezpečnější, když zaměstnanci nebudou docházet na místo výkonu práce. V takovém případě se jedná o překážku ze strany zaměstnavatele a tudíž podle § 208 zákoníku práce má povinnost nahradit zaměstnanci mzdu ve výši průměrného denního výdělku.

Můžu se sám z obavy z nákazy preventivně rozhodnout pro práci z domova?

Opět záleží na vzájemné dohodě, na kterou zaměstnavatel není povinen přistoupit.

Má právo na náhradu mzdy zaměstnanec spolupracující na dohodu o provedení práce/dohodu o pracovní činnosti?

Osobě pracující na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP) vzniká nárok na náhradu mzdy v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti a případné nemocenské jen v případě, že se účastnila na nemocenském pojištění a splnila podmínky nároku na nemocenské.

V případě (DPP) vzniká účast na nemocenském pojištění, pokud výše vyměřovacího základu (hrubého příjmu) v daném měsíci přesáhne částku 10 tisíc korun. Od této hranice vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

V případě zaměstnání malého rozsahu jako je například DPČ, vzniká účast na nemocenském pojištění, pokud výše příjmu dosáhne v kalendářním měsíci částku 3 000 korun. Z takového a vyššího příjmu se pak rovněž odvádí pojistné.

Jaká je náhrada mzdy pro OSVČ?

V prvních 14 dnech OSVČ nenáleží žádná náhrada mzdy. V případě delší karantény náleží OSVČ od 15. kalendářního dne nemocenské, (pokud se dobrovolně účastní nemocenského pojištění a splnily podmínky nároku na nemocenského příspěvku).

Může mě někdo kontrolovat, zda dodržuji karanténu?

Pracovníci OSSZ (okresní správy sociálního zabezpečení) ani zaměstnavatel nemají možnost provádět kontrolu dodržení karantény. V tomto ohledu se podle ministerstva práce a sociálních věcí liší pravidla pro karanténu a dočasnou pracovní neschopnost.

Co mi musí zaměstnavatel dle zákona umožnit, když je moje nezletilé dítě v karanténě?

Zaměstnavatel je na základě § 191 zákoníku práce povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu péče o dítě mladší 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění, tj. pokud dítě nemůže být pro nařízenou karanténu ve škole nebo zvláštním dětském zařízení, popřípadě jiném obdobném zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči jinak je.

Zaměstnavatel musí poskytnout volno i v případě, že je zařízení, které dítě pravidelně navštěvuje uzavřeno (z nařízení příslušného orgánu z důvodu mimořádného opatření při epidemii).

Při péči o dítě do 10 let věku náleží zaměstnanci takzvané ošetřovné. Vyplácí se až za devět kalendářních dnů a činí 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu mzdy.

Hrozí mi postih, pokud poruším karanténu?

V případě nedodržení karantény může zaměstnavatel neposkytnout náhradu mzdy. Dále dotyčnému hrozí pokuta až do výše tří milionů korun.

Co když se během práce z domova z důvodu karantény zraním?

Pokud si zaměstnanec jemuž byla nařízena karanténa a zaměstnavatel se s ním dohodl na výkonu práce z domova nebo z jiného místa, kde je v karanténě, způsobí úraz při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, jedná se o pracovní úraz. Zaměstnavatel je pak v těchto případech povinen zaměstnanci nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem (viz § 269 a odst. následujícího zákoníku práce).

Pokud zaměstnanec práci nevykonával, tedy čerpal pracovní volno z titulu překážky v práci z důvodu nařízené karantény, o pracovní úraz se jednat nebude.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!