Obě účastnice debaty komentovaly také to, že poslanci schválili, že u data 1. května bude v kalendáři uvedeno, že jde o významný den – Den přistoupení České republiky k Evropské unii.
„Nepřijde nám to jako významné datum. Když teď vidíme, jak se k nám Evropská unie chová, rozhodně bych to nepovažovala za svátek,“ řekla poslankyně a členka sněmovního výboru pro evropské záležitosti Pošarová.
Na otázku, zda by SPD ve vládě iniciovala referendum o výstupu Česka z EU reagovala slovy: „Byli bychom rádi, kdybychom se dostali do vlády, aby byla možnost referenda o výstupu z EU.“ Jedna z podmínek vstupu SPD do vlády by podle Pošarové bylo právě svolání referenda.
„Lidé, prosím, přemýšlejte. Ptejte se těch, kteří chtějí z EU vystoupit, jaké budou důsledky. Občané, kteří mají negativní názor na EU, by se měli SPD ptát, jakou budoucnost by občanům připravila,“ uvedla Jourová.
„Chraňme si svoji suverenitu,“ reagovala na místopředsedkyni Pošarová, podle které Česko svou suverenitu vstupem do EU ztratilo.
„Před 20 lety jsme se v referendu dobrovolně rozhodli stát se součástí nějakého celku a myslím, že to naši suverenitu neohrozilo, naopak. EU jsme zvulgarizovali na nějakou kasičku, ze které tečou peníze,“ reagoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Stali jsme se však součástí demokratického světa, a to je nejdůležitější,“ řekl.
„Evropská unie je pro nás sice velkým zdrojem financí, ale hlavním důvodem členství nejsou peníze, ale demokracie a odolnost vůči Rusku a Číně,“ zdůraznil Dvořák. „Nikdy už se nechci vrátit za Ural,“ řekl.
„Za těch 20 let v EU se Česká republika velmi zvedla. Na to jsou jasná čísla, jasná data,“ dořekla Jourová.
Stali jsme se kolonií Západu
„Do unie posíláme peníze a oni nám to pak v nějakých dotacích vracejí. Každý rok pošleme do Evropské unie 14 miliard korun. Když to přepočteme na roky, není to pro nás vůbec výhodné,“ oponovala Pošarová. „Navíc jsme se stali kolonií Západu,“ dodala.
„Kvůli migraci bychom také mohli zvažovat vystoupení ze Schengenského prostoru. Mohli bychom si tak hlídat vnější hranice,“ řekla dále Pošarová. „Vůči bezpečnosti by to bylo vhodnější,“ dodala.
„Ano, to by určitě občané uvítali,“ reagoval ironicky Dvořák. „SPD má nerado Západ, je to podle něj zlo. Musím se tedy zeptat, zda je podle Vás to dobro na Východě?“ dodal. „EU je spojení sdílených hodnot jako je demokracie a svoboda, a to je podle mě důležitější než nějaké miliardy,“ dodal.
Česko se zdrží hlasování o migračním paktu
Hosté dále diskutovali na téma migračního paktu. „Souhlasím s tím, že Evropa nezvládá migraci, proto potřebuje migrační pakt. Neumíme si poradit s problémy, které se migrační pakt snažil vyřešit a dát nějaká jasná pravidla, zejména záruky státům, které jsou pod obrovským tlakem migrace,“ řekla Jourová.
„Migrace se musí řešit jako problém, který nezmizí migračním paktem. Nelegální migraci opravdu musíme snížit na minimum. Dále musíme řešit řízenou migraci a lidi, kteří prchají před válkou a potřebují azyl. Musíme plnit mezinárodní závazky a lidem utíkajícím před válkou pomáhat,“ uvedla Jourová.
Hlasování o migračním paktu se má uskutečnit 14. května. Česká republika se hlasování zdrží a nebude aktivně hlasovat pro migrační pakt. Ministr Dvořák to vysvětlil slovy: „Vyjednaný konečný text není ambiciózní v ochraně vnější hranice. Zrušit povinné kvóty se podařilo, avšak z toho, co jsme vyjednali je tam toho méně, proto jsme se zdrželi,“ uvedl.
„Migrační pakt je úplně špatný. Neobsahuje návratovou politiku a země pak migranty nepřijmou zpátky, to je problém,“ reagovala Pošarová.
„Zemí, které migrační pakt nechtějí dodržovat možná bude více. Já zásadně nesouhlasím s rétorikou, kterou nasadil Andrej Babiš, ve které nás označil za migrační ‚vítače‘. Straší své voliče nebezpečím, které neexistuje a pak se postaví do čela ochránců,“ řekl Dvořák.
„Babiš chtěl, aby byla detenční zařízení mimo EU. Teď se však řeší, že by detenční centra byla například v Itálii. Návratová politika ale není vyřešena, a tak to tu bude migračně přetékat. Problémem je krizové řízení, ve kterém pak bude možnost i stoprocentní relokace a státy ty migranty budou muset přijmout,“ reagovala Pošarová.
Uvedla, že by státy V4 mohly vytvořit na EU tlak k řešení situace na mořích. Podle ní by pak žádná loď nepřijela s migranty do Evropy.
„Každý expert na migraci řekne, že mořská hranice se hlídá nejhůře,“ oponovala Jourová. „Návratovou politiku, kterou jste zpochybnila, řešíme například tak, že země, které budou odmítat přijímání svých občanů zpátky, získají tvrdší vízové povinnosti,“ dodala.
„Máme tu německou zvací politiku,“ reagovala Pošarová. „Migranti o Česko nestojí, nechtějí sem jít,“ řekla Jourová a dodala, že čísla hovoří jasně. Nejvíce podle ní stojí o Itálii, Španělsko nebo Maltu a také země, ve kterých už žijí jejich rodiny.
Další vlna uprchlíků z Ukrajiny?
„Nemyslím si, že by to bylo akutní, ale musíme být připraveni, pokud se nám tu objeví další migrační vlna,“ řekl Dvořák. „Nemám strach, už v roce 2022 jsme dokázali, že je naše země solidární,“ dodal.
„Kapacita pracovního trhu je stále vysoká. Problém by však byl s lékaři nebo se školami, které lidé budou potřebovat, když tu budou žít. Ukrajinci však dokázali, že jsou velmi flexibilní, takže bych se nebál,“ řekl.
„Kvůli zhoršení bezpečností situace na Ukrajině je další vlna možná. Musíme počítat s různými variantami. V případě migrace z Ukrajiny je možnost integrace a socializace ale daleko lepší než u lidí z jiných kontinentů,“ řekla Jourová.
Na unijním sankčním seznamu vůči Rusku bude i Voice of Europe
Podle Jourové bude v připravovaném 14. sankčním balíku Evropské unie vůči Rusku i mediální platforma Voice of Europe. Česká vláda tuto společnost koncem března zařadila na národní sankční seznam, podle českých tajných služeb se platforma snažila ovlivnit evropské volby.
Česko chce dostat na unijní sankční seznam i proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka, kteří se podle ní pomocí Voice of Europe pokoušeli ovlivňovat politiky v několika evropských zemích. Jourová podle svých slov zatím neví, zda EU dá na seznam i tyto osoby. „Bude tam Voice of Europe,“ uvedla komisařka. Unie tuto společnost nepovažuje za médium, ale za nástroj putinovské propagandy, dodala.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) řekl, že snahou české vlády je dostat Marčevského na evropský seznam. To by podle něj zkomplikovalo i jeho postavení na Slovensku, kam po zařazení na český sankční systém odjel a nedávno dostal jako ukrajinský občan dočasnou ochranu.
Finanční analytický úřad mezitím zablokoval nejen Marčevského majetek v Česku, ale také peníze na jeho bankovních účtech. Platí to i pro Medvědčuka, který nyní žije v Moskvě, napsal v pátek Deník N.
V novém sankčním balíku EU má podle Jourové přibýt 67 lidí a 23 organizací. Potvrdila, že se sankce dotknou mimo jiné dovozu ruského zkapalněného plynu do Evropy.
