Odpalování pyrotechniky a ohňostrojů se projevuje v ovzduší zejména nárůstem koncentrací prachových částic a dalších znečišťujících látek, například některých kovů. Rozptylové podmínky v České republice byly v poslední den loňského roku ale dobré. Foukal severozápadní vítr o rychlosti 14 až 29 kilometrů za hodinu a ustávat začal až v noci na Nový rok, uvedl ČHMÚ.
  |
V Brně tak na přelomu loňského a letošního roku žádná automatická měřicí stanice nezaznamenala překročení imisního limitu částic PM10, tedy polétavého prachu se zrny o velikosti do deseti mikrometrů. Zaznamenané celkové maximum 54 mikrogramů na metr krychlový bylo výrazně nižší než z předchozího roku, kdy bylo 182 mikrogramů na metr krychlový, uvedli meteorologové. V Praze v případě koncentrace polétavého prachu zaznamenali o silvestrovské noci maximum 189 mikrogramů na metr krychlový, o rok dříve to bylo 276 mikrogramů na metr krychlový.
MALÍK: Silvestrovské ohňostroje. Východní Evropa se zmítá v křeči pyronásilí |
Meteorologové upozornili, že zásadní vliv na kvalitu ovzduší má o silvestrovských nocích odpalování domácí pyrotechniky jednotlivci. Naproti tomu odpálení jednoho velkého profesionálního ohňostroje má v širším okolí velmi malý vliv. Profesionální ohňostroje jsou odpalovány ve výrazně vyšší výšce a celkové množství odpalovaných výbušnin je menší a koncentrované do jednoho bodu, dodal ČHMÚ.
Pražský magistrát tentokrát od novoročního ohňostroje upustil a místo něj uspořádat videomapping na budovu Národního muzea na Václavském náměstí. Změnu odůvodnil negativními důsledky pyrotechniky především na zvířata. Přesto se ohňostroj na Silvestra konal. Záštitu nad ním převzala Praha 2, byl financován z veřejné sbírky a byl odpálen z bastionu nad parkem Folimanka.
