„Není to právně vynutitelná mezinárodní smlouva,“ zdůraznil před poslanci Hamáček. Pakty, které reagují na masové pohyby migrantů a uprchlíků, jsou podle něho politickou deklarací. Hamáček také uvedl, že není pravda, že pakt o migraci ji definuje jako základní lidské právo.
Sněmovna podpořila novelu o kvótách pro ekonomické migranty |
Sněmovní debatu o paktech prosadil Zdeněk Ondráček (KSČM). Hned v úvodu se tázal, že když jsou tyto dokumenty nezávazné a politické, proč je Česká republika neodmítne. „Proč to neříct natvrdo, že nás tyto dva globální pakty nezajímají?“ řekl. Podle Ondráčka nejsou pakty nastaveny tak, aby utlumily migraci, ale naopak ji podporují. Prohlásil, že pokud členské státy OSN tyto pakty o migraci přijmou, zaváže je to k ratifikaci i na národních úrovních a tím se stanou závaznou součástí národních právních řádů.
Cílem migrační dohody, na jejíž podobě se shodlo v červenci přes 190 států OSN, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Pakt by se měl přijímat v prosinci v Maroku.
USA po jednání od paktu ustoupily
Z jednání o paktu se v loňském roce stáhly Spojené státy, protože dohoda je podle nich neslučitelná s migrační politikou Washingtonu. Ve druhé polovině července ohlásilo odchod z jednání o dohodě Maďarsko. Uvedlo, že pakt jde zcela proti bezpečnostním zájmům země.
Předseda SPD Tomio Okamura tvrdí, že pakty přinášejí nebezpečí pro Česko i pro Evropu. Česká republika by se podle něho měla zachovat stejně jako USA a Maďarsko, protože dokumenty jsou podle Okamury v rozporu s jejími zájmy. Sněmovna bude hlasovat o usnesení, které předseda SPD v tomto duchu navrhl.
Sněmovní debata o paktech je zatím na začátku. Do diskuse je řádně přihlášeno zatím deset poslanců.
