ROZHOVOR TÝDNE Vladimír Špidla
S BÝVALÝM ČLENEM EK HOVOŘIL Daniel Kaiser
Ještě před dvěma týdny seděl Vladimír Špidla v Evropské komisi. Zůstal tam po něm mj. návrh antidiskriminační směrnice platné i mimo pracovní trh. To není omezení svobody zacházet s vlastním majetkem, říká Špidla, pouze svobody diskriminovat.
* LN Vrátil jste se po pěti letech z Bruselu. Co vám ten pobyt dal?
Obrovskou zkušenost. Vědomí, že Evropa existuje jako kulturní, politický a sociální fenomén. Taky možnost porovnávat sociální systémy a zvyklosti 27 zemí.
* LN Před odchodem do Bruselu jste slíbil, že se do tří měsíců naučíte anglicky. Naučil jste se?
No, jsem schopen pracovat ve třech až čtyřech jazycích – nejradši francouzsky a německy; anglicky, jenom když musím, ale běžně čtu literaturu, dokumenty, a když je zapotřebí, tak i jednám.
* LN Co je ten čtvrtý jazyk, čeština?
Já jsem schopen se relativně domluvit polsky a v nejvyšší nouzi italsky, protože italština je podobná latině, miloval jsem neorealistické filmy a tak. Stalo se mi, že se na jednání nedostavil překladatel, a v této nečekané situaci jsem to italsky zvládl. Ale nerad bych z toho dělal něco víc.
* LN Mluvíte anglicky tak, abyste vyjednal třeba znění směrnice?
Obecně je vyjednávání znění smlouvy velmi těžká úloha, to hned tak někdo neumí. Po důkladné přípravě na potřebné paragrafy by to taky šlo, ale jenom tak z voleje, bez přípravy, to určitě ne.
* LN Jaké postavení dnes vlastně angličtina v Bruselu má?
Používají se rovnoměrně tři pracovní jazyky, nejvíc tedy angličtina a francouzština, a není pravda, že všichni komisaři hovoří plynně anglicky. Řekl bych, že dvě třetiny velmi dobře a třetina ne. Být komisař, to není jazyková škola, tam je potřeba jiný typ kompetence, ten člověk musí rozumět nějakému oboru. A já jsem patřil mezi jazykově nejlépe vybavené komisaře.
* LN Václav Klaus unii vyčítá demokratický deficit. Souhlasíte?
Co je demokratický deficit? Demokracie je vždycky ideál, který se pokoušíte naplnit.
* LNA když Irové hlasovali o evropské ústavě tak, že se to evropskému establishmentu nelíbilo a přinutil je referendum zopakovat?
Kdo je nutil? Politická reprezentace Irska rozhodla zcela bez tlaku.
* LN Například francouzský prezident hned po prvním referendu mluvil o reparátu. Irská vláda pak na jednání Evropské rady jen bojovala o to, aby ho nemuseli vypisovat hned.
Ale nemuseli, vypsali ho, kdy chtěli. V demokracii musíte snést, že někdo má názor na situaci, která se vás týká. Já jsem už zažil x referend, která se opakovala. Referendum o maastrichtské smlouvě v Dánsku například.
* LN To je ale přece jen další symptom téhož problému.
Opakovat referendum prostě není nemožné. Irové neopakovali referendum pod žádným brutálním tlakem. Hrozil jim někdo, že je vyloučí z unie? Nehrozil. Hrozil jim někdo, že k nim vpadne jako Rusové k nám v roce ’68? Nehrozil. To jejich politická reprezentace pochopila, že pro Irsko je výhodné, aby proběhlo ještě jedno referendum.
* LN Co kdyby druhé referendum vyvolala protistrana, tedy euroskeptici? To by vám nevadilo?
To víte, že ne.
* LN Zaregistroval jste nedávnou stať německého exprezidenta Herzoga a bývalého eurokomisaře Bolkensteina o tom, jak unie svou regulační mánií poškozuje evropský projekt mezi občany?
Herzog tuto pozici zastává dlouho, ale ten článek jsem nečetl.
* LN Proč mají mít například členské státy EU všude 48hodinovou pracovní dobu?
Za prvé proto, že 48hodinová pracovní doba je schválena mezinárodními konvencemi. Kromě Británie tento závazek na sebe členské státy převzaly už někdy ve 20., 30. letech. Ve směrnici pak jde o to, aby nevznikala nekalá konkurence tím, že nad obyčej sedřete pracovní sílu.
* LN Vaší nejdůležitější iniciativou v Bruselu byl návrh antidiskriminační směrnice. Jakou má šanci na přijetí?
Myslím, že po určité době ji bude možné schválit.
* LN Zatím proti směrnici v evropských orgánech vystupovaly Česká republika a Německo.
Ano, ale opozice se snižuje.
* LN Ve směrnici chráníte lidi i v nepracovních vztazích nejen kvůli zdravotnímu postižení, ale i kvůli pohlaví, věku, náboženskému vyznání a podobně. Směrnice přenáší důkazní břemeno na žalovaného. Proč?
To je pravda i není. Důkazní břemeno přenášely ve věcech rasy a etnicity už i staré smlouvy.
* LN Kritici směrnice si představují hypotetickou situaci: pronajímáte byt, odmítnete zájemce a on vás zažaluje, že jste neskousl jeho buddhismus.
To by nemohl. Směrnice se vztahuje na podnikání. Když pronajímáte jeden dva byty, tak se na vás směrnice nevztahuje. Týká se firem, které pronajímají byty.
* LN Ale může se týkat i člověka, který těch bytů pronajímá víc. Nebo třeba mého šéfredaktora, když se budete ucházet o místo a on vás nepřijme.
Pak to soud posoudí a je na vašem šéfredaktorovi, aby prokázal, že to tak nebylo.
* LN Proč má něco prokazovat on? Měl by mít svobodu zaměstnat, koho chce.
Jde o to, že každý má právo být posouzen z hlediska vlastností nutných pro vykonávání místa. Zaměstnavatel může požadovat kvalifikaci, jiné věci ho nemají zajímat.
* LN Ale vy tou směrnicí omezujete jiným lidem svobodu volby.
Svobodu diskriminovat. Zaměstnavatel má právo porovnávat pracovní profil uchazečů o práci, víc nic. A můžu vám říct, že já jsem v životě při vybírání lidí nepoložil otázku na náboženství, politické názory, jestli ta paní má děti. Nikdy. Já jsem se vždycky zajímal jen o to, jestli umí.
* LN Chystáte se na podzim kandidovat za ČSSD do Senátu. Jak se ztotožňujete se současným vedením strany?
Obecně jsem vždycky byl sociální demokrat. Je moje hluboké přesvědčení, že člověk má práva i v pracovním procesu, že není podřízen zaměstnavateli jako otrok nebo že stabilizace veřejných rozpočtů se nemůže odehrát jenom tak, že by se ořezávaly náklady na sociální ochranu.
* LN Zdeněk Škromach právě slíbil, že sociální demokracie zvedne průměrný důchod z 10 na 14 tisíc. Zvedal byste taky?
Zvyšovat poměr důchodů k platům je dlouhodobě správné. Rozhodně bych ten poměr nesnižoval. Druhá věc, kterou si musíte uvědomit: Česká republika dává na důchodový systém jen asi osm procent, srovnatelné země víc, třeba Polsko 12 procent HDP.
* LN Kde na to vezmete peníze?
Opakuji – pokud jde o sociální ochranu, je Česká republika dost nízko, na zdravotnictví a sociální věci dáváme dohromady 19 procent, což je na úrovni Rumunska a Bulharska. Průměr Evropské unie je 26 procent.
* LN Republika trpí ohromným strukturálním schodkem, z čeho ho zarovnáte a ještě přidáte důchodcům?
Když jsem přebíral vládu, byl důchodový systém v hlubokém deficitu. Když jsem odcházel, byl v přebytku. Protože jsme zvýšili odvody na důchody a snížili odvody na nezaměstnanost. Čili restrukturace příjmů a výdajů je možná. Můžeme uvažovat o podílu DPH, o změnách korporátní daně, o zvýšení horní sazby daně z příjmu. V roce 1993 byla 45 procent, teď je 23 procent.
* LN Považujete stav českých veřejných financí za problém? Zadlužujeme se rychlým tempem.
Souhlasím, že dlouhodobě je to těžko udržitelné. Je třeba státní finance střednědobě stabilizovat. A to jde. Víte, že mně se pořád předhazuje, jak jsem v roce 2003 výrazně zvýšil deficit. Ale co v něm bylo? Cena za bankovní socialismus Václava Klause a povodně, které nás stály 77 miliard. Další rok už byl schodek jen tři procenta. Kdyby to šlo dál podle mého, měli jsme v roce 2009 euro. Nemáme ho vinou Topolánkovy vlády.
* LN Cože? Hlavně ČSSD v roce 2006 před volbami rozjela výdajové eldorádo.
Nerozjela. To byly návrhy lidovců, Paroubek se to ještě v Senátu pokoušel zabrzdit; bohužel už to bylo tak rozjeté, že to zabrzdit nešlo. Ale i tak platí, že kdyby se postupovalo podle mých plánů, mohli jsme v roce 2009 přijmout euro. Topolánkova vláda ho nechtěla, svými daňovými reformami oslabila příjmy a tím euro odsunula do daleké budoucnosti.
* LN Vlády ČSSD i za silného růstu hospodařily s vysokými deficity. Přijímáte svůj díl odpovědnosti?
My jsme maastrichtská kritéria plnili.
* LN Stát, který si ani v dobách růstu nezlikviduje svůj strukturální deficit, se s příchodem krize okamžitě ocitá v potížích.
Strukturální deficit je problém, ale já musel dbát na rovnováhu stabilizace a růstu. Střednědobě jsem šel k tříprocentnímu deficitu.
* LN A neměl jste směřovat k nule, nebo dokonce dluhy splácet?
Víte dobře, že při tříprocentní inflaci je tříprocentní deficit kalkulačně v zásadě nula. Odbourávat dluh můžete, když to jde. Já nebyl ochoten odbourávat dluh tím, že bych odbourával třeba školství.
* LN Před volbami 2002 jste tvrdil, že zdroje tu jsou. Po volbách jste začal mluvit o potřebě provést rozpočtovou reformu, o níž jste ale před volbami mlčel. Nezažijeme letos s ČSSD totéž?
Výrok „Zdroje tu jsou“ byl pronesen v kontextu Pardubického kraje, vztahoval se na určitou rozpočtovou operaci. Ale opravdu jsem přesvědčen o tom, že na financování sociálního systému moderní stát jako Česká republika při rozumném spravování rozpočtů zdroje má.
* LN Poslední věc – aféra s pandury. Ta má původ ve vaší vládě, která konstatovala, že by si armáda měla pořídit 200 transportérů. Proč tolik, když potom armádě klidně stačila polovina?
Tady kladete zásadní otázku po existenci české armády. Pokud chceme armádu, musí mít určitou kapacitu. Aby každý vetřelec platil aspoň nějakou cenu. Druhá věc: svým koaličním partnerům musíte umět nabídnout přiměřenou kapacitu na mise. My jsme tehdy v rámci strategie rozvoje české armády prakticky zrušili tankové vojsko, čili bylo správné přezbrojit na obrněné transportéry. Za komunistů jsme měli 3300 obrněných transportérů a zhruba v době mé vlády zásoby došly. Pamatujete, jak ani nedojely z Moravy do Prahy bránit Svobodnou Evropu?
* LN Tahle příhoda měla vliv na nákup pandurů?
No, ne tak úplně, ale tehdy se opravdu ukázalo, že už ty stroje jsou odrovnané. Že nemáme kapacitu obrněných transportérů. Můžete se mnou polemizovat, že 200 je moc, ale řekněte mi zase vy: proč je 200 moc?
* LN A když generální štáb nejdřív chce 340, pak 199 a nakonec se spokojí se 109, co si o tom mám myslet?
Ano, kdybychom to rozhodnutí krok za krokem přehodnocovali, třeba zjistíme, že to bylo moc. Ale je to, jako když generál Eisenhower před invazí do Normandie napsal dopis pro případ, že invaze neuspěje: Dal jsem pokyn k invazi na základě nejlepších informací, které jsme měli. Naše vojska si vedla statečně a neúspěch je jenom moje odpovědnost. I já jsem se rozhodoval na základě nejlepších mně dostupných argumentů a s hlubokým přesvědčením, že Česká republika by měla být schopna přinutit jakéhokoliv okupanta zaplatit aspoň nějakou cenu.
* LN Kdo tak asi by nás teď po zemi okupoval?
Když si řeknete, že nehrozí žádné riziko, tak se konsekventně rozhodnete zrušit armádu. Pak se může stát nějaká krize, Rusko, Ukrajina – a zjistíte, že máme nízkou kapacitu. Velká válečná krize nepřichází hned, to vždycky víte tak tři roky dopředu. A v takovém případě musí existovat odborná znalost, která vám skokově umožní zvýšit obrannou kapacitu.
* LN Myslíte, že ten nákup byl zkorumpovaný?
Nemám o tom nejmenší signál.
* LN Proč jsme pandury koupili třikrát čtyřikrát dráž než Portugalci? Nevětříte tu něco nekalého?
Korupce se v České republice do jisté míry stala národohospodářským problémem a já jsem byl vždy odhodlaný se proti ní stavět. Ale tady bych musel porovnat obě zakázky komplexně. Musím vědět, jestli třeba Portugalcům dodali stejné podvozky. Koupili Portugalci se stroji i zbraňový systém, nebo ne? Je jejich kanon schopen střílet podkaliberní náboje, nebo ne? Teprve když znám tyhle odpovědi, mohu porovnávat cenu.
* LN A když si kupujete auto, tak vám vybavení ztrojnásobí cenu?
Ale neblbněte. Třeba zbraňový systém Artur vám ještě předtím, než na vás dopadne nepřátelská střela, vypočítá, odkud to bylo vystřelené. Takže než granát dopadne, vy už odpovídáte cílenou palbou. Jak je to drahé? To ví Bůh, to je součást vojenského tajemství.
* LN Co cítíte při pohledu na obchodníky, jak na skrytou kameru vyprávějí o provizích?
Hele, nemůžu vám k tomu nic říct. U čeho jsem byl, to běželo normálně.
