Hovořit o vyslání třeba stovky vojáků, kteří by se podíleli na stabilizaci Libanonu, je podle Svobody předčasné. Svoboda řekl, že česká armáda je se svými zahraničními misemi na hranici svých kapacit. Je zastoupena v Kosovu, Afghánistánu a Iráku, které jsou dlouhodobě plánovanou prioritou. Není možné jít nad možnosti armády, zdůraznil Svoboda.
Česko má nyní 500 vojáků v Kosovu, necelou stovku lidí v Iráku, 65 vojáků je v Bosně a Hercegovině a 220 v Afghánistánu.
"Když jsme řekli, že by bylo dobré vyslat mírové síly, tak jsme mysleli, že budou vyslány i české," prohlásil ale Paroubek. Umí si prý představit například vyslání vojenské nemocnice nebo menšího kontingentu. Například polní nemocnice nepřipadá Svobodovi příliš vhodná. "Je to taková úlitba lidem, jeví se to jako lidštější," dodal s tím, že činnost nemocnice je mimořádné drahá.
Svoboda by nebyl proti, kdyby se Česko případně podílelo na libanonské akci vysláním několika expertů do štábů. "Byl bych velmi opatrný, pokud jde o účast v misi v Libanonu," zdůraznil Svoboda. Podotkl, že libanonská operace bude těžká a také nebezpečná.
Minisiterstvo obrany se staví spíše na stranu Svobody. Jestliže padne politické rozhodnutí, může armáda poslat do Libanonu řádově desítky vojáků. Pokud se ovšem bude rozpočet armády snižovat o deset procent, jak plánuje vláda, potom by to byl problém, řekl Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva obrany.
Některé státy již daly najevo ochotu podílet se na mírové misi OSN, jejíž síly by měly spolu s libanonskými vládními vojáky stabilizovat oblast jižního Libanonu. Spojené národy čekají na jasné a přesné závazky jednotlivých členských zemí do mírových jednotek UNIFIL.
V pondělí zavládlo mezi Libanonem a Izraelem příměří, které je výsledkem rezoluce OSN. Česko zatím zachovává spíš odstup, i když ministerstvo zahraničí přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN přivítalo. Izrael napadl libanonské území před více než měsícem v reakci na aktivity radikálního islámského hnutí Hizballáh.
