Ministr spravedlnosti ujistil všechny rozhořčené příznivce oficiálních, státem dotovaných církví působících na našem území, že v novém občanském zákoníku nebude církevní sňatek „zrušen“. Tedy že současná praxe zůstane zachována: vybrané církve smějí – vedle státu – oddávat a tyto sňatky stát uznává. Radovat se bude pochopitelně těch víc než dvacet tisíc spoluobčanů, kteří podepsali petici proti „zrušení“ církevních sňatků.
Problém leží nepochybně v tom, že Česká republika tvrdí všem občanům, že jsou si před státem rovni. Zabývali se zastánci převážně křesťanských církví otázkou, jak se mají se situací smířit „méněcenné“ církve, tedy ty, které nedisponují dostatečně vlivným a početným stádem oveček? Těm náš stát nedovolí a nezaplatí nic z toho, co těm „lepším“. Je to spravedlivé? Určitě ne.
Příznivci zachování současného stavu mluvili o zrušení privilegovaného postavení církví jako o návratu do padesátých let. Ve Spojených státech mají totalitu? Asi ne, a přesto zde nejen nemají seznam lepších či horších církví, ale v různých obskurních svatebních kaplích vás oddá leckdo. Inu je to země, která si na náboženské toleranci zakládá. Obráncům stavícím na tradici lze připomenout, že žádná z momentálně privilegovaných církví na katastru Česka nepůsobí od nepaměti.
Čtěte „Spor o církevní...“ na str. 2
