EU řeší, který soud se má zabývat válečnými zločiny na Ukrajině, řekl Blažek

Hlavními tématem jednání byla jedna z největších současných geopolitických výzev, a to vyšetřování spáchaných trestných činů v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou.

Dále se ministři EU zabývali ochranou osob, které nedokážou chránit své vlastní zájmy. Ať už lidmi pohybující se napříč EU, tak i lidmi přicházejícími z dalších zemí, byť jedním z hlavních katalyzátorů pohybu uprchlíků je právě válka na Ukrajině.

Rovněž došlo na problematiku digitalizace justice, neboť právě ta vyvstala jako nutnost nejen v rámci pandemie koronaviru, ale i v rámci řešení válečných zločinů v rusko-ukrajinské válce. Vůbec poprvé se také hovořilo o digitalizaci justice pro třetí země.

5 fotografií

Podle Blažka by mohla pomoci k zefektivnění justice, protože by mohlo odpadnout složité uznávání dokumentů mezi státy. Digitalizace zároveň patří k prioritám českého půlročního předsednictví.

„Řešili jsme také zmražení majetku oligarchů z Ruska, 13,8 miliard majetku se již podařilo zmrazit, ale zatím se jedná o případ jen několika členských států.“ uvedl eurokomisař Didier Reynders.

K vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině využije Evropská unie stávající soudy. Vytvořit speciální tribunál nepůjde bez souhlasu dalších velmocí.

S přáním diskutovat o vzniku speciálního tribunálu přijel na zasedání ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska. Reynders ale po jednání řekl, že EU se pokusí využít soudy, které již má k dispozici – tedy národní soudy a Mezinárodní trestní soud v Haagu.

Eurokomisař apeloval na členské státy EU, aby otevřely svá národní vyšetřování zločinů na Ukrajině Eurojustu a aby využily důkazy, které Eurojust shromáždí ve společné databázi. Shromážděné důkazy budou k dispozici všem soudům a tribunálům, zdůraznil.

Reynders připomněl, že v současné době se koná přes 21 000 vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině, přičemž 14 států EU je vyšetřuje individuálně. Vyšetřovací tým působí i pod záštitou ICC. Eurokomisař vyšetřování označil za „gigantický úkol“ a vyzdvihl nutnost koordinovat postup jednotlivých států. „O žádný případ nesmíme přijít, zejména ne kvůli byrokracii,“ prohlásil.

Blažek uvedl, že na celosvětové mezinárodní úrovni zatím nepanuje shoda na tom, který soud bude válečné zločiny na Ukrajině řešit. „Nám by nevadila představa Mezinárodního trestního soudu v Haagu, nicméně není vyloučeno ani to, že se mezinárodní společenství jednoho dne dohodne na vytvoření ad hoc tribunálu. Je to poprvé, kdy se vyšetřují válečné zločiny v době konání války, takže není nic tragického na tom, že není jasné, kdo je bude soudit,“ podotkl.

„Všech 27 států a USA mají jednoznačně vůli dostat to, co se děje na Ukrajině, před soud. To není málo,“ poznamenal ministr. Připomněl, že Spojené státy měly ohledně ICC „skepsi“. „Pokud by trvala dál, může nám vzniknout i nějaký ad hoc tribunál,“ uzavřel.

Podle eurokomisaře Reynderse je nejdůležitější shromáždit důkazy o trestné činnosti na Ukrajině na jednom místě. „Organizujeme úložiště všech důkazů o válečných zločinech v Eurojustu,“ uvedl. Eurokomisař dále uvedl, že v současné chvíli je stále více svědectví o násilí na ženách a dětech.

392 fotografií

Žalobci z Ukrajiny a evropských států i Mezinárodní trestní soud (ICC) tak budou mít možnost si důkazní materiály vyměňovat a bude možné začít vyšetřování na národní úrovni. Na Ukrajině již začala soudní jednání začala.

Akce, která se konala v rámci českého předsednictví v Radě EU, se účastnily i delegace z Ukrajiny, Moldavska a Gruzie.

Blažek již dříve uvedl, že Česko převzalo předsednictví Rady EU od Francie ve velmi nelehké době, a to kvůli geopolitickým změnám. Evropa podle něj čelí bezprecedentnímu souběhu mnoha negativních jevů v oblasti jak bezpečnosti, tak i prosperity.

Po setkání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí v pražském Kongresovém centru bude v rámci českého předsednictví následovat ještě říjnová Rada pro spravedlnost a vnitřní věci v Lucemburku a prosincová Rada pro spravedlnost a vnitřní věci v Bruselu.

NCOZ vytvořil k vyšetřování zločinů tým

Vrchní státní zastupitelství v Praze již v dubnu informovalo, že prověřuje možné spáchání válečných zločinů a shromažďuje tak svědectví uprchlíků, kteří před válkou do ČR utekli. Podle mluvčího NCOZ Jaroslava Ibeheje byl v souvislosti s tímto vytvořen policejní tým.

Policejní tým z Národní centrály proti organizovanému zločinu se zabývá podezřením ze spáchání zločinu použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje. „Cílem řízení je zajistit důkazy o válečných zločinech prostřednictvím svědků, obětí, kteří hledají ochranu před válkou na území České republiky,“ uvedla již v dubnu vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Za tento trestný čin hrozí až dvacetileté vězení, případně výjimečný trest.

Společný postup v rámci trestního stíhání válečných zločinů na Ukrajině projednával ministr spravedlnosti Pavel Blažek v druhé polovině května v Haagu, kde sídlí Mezinárodní trestní tribunál.

Porušení mezinárodního práva na Ukrajině vyšetřují rovněž trestní orgány některých zemí jako je Británie, Německo či Česko, kde se možným zločinům věnují policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Blažek uvedl, že v rámci státního zastupitelství případy náleží pražskému vrchnímu státnímu zastupitelství.