Ucházet se začátkem příštího roku o Pražský hrad chce mimo jiné s heslem „Česká republika na prvním místě“. Dodal, že jako prezident by pokračoval ve svém boji proti omezování lidských práv. Chtěl by podněcovat dlouhodobé vize a diskusi o plánech na delší dobu, než jsou rozpočtové či volební období.
Zdůraznil také, že v posledních letech zažíváme situace, které jsme si jindy neuměli ani představit.
„V diskuzích jsem mnohokrát slyšel otázku, co máme dělat a jak zabránit rozdělování společnosti a šíření extremistických názorů. Můžeme tomu bránit jedině tím, že se zajímáme o dění kolem nás a ve světě,“ uvedl. Apeloval na to, že být součástí veřejného dění je výsostným právem každého občana demokratického státu.
„Totalitu mám v živé paměti a už v ní nikdy nechci žít. Bojuji proti totalitě a omezování lidských práv a svobod, a hodlám v tom pokračovat i jako prezident,“ řekl s tím, že nedopustí ohrožení suverenity Česka. Zdůraznil, že suverénní hlas máme také v rámci EU, která je elitním společenstvím, do kterého jsme právě kvůli posílení suverenity vstoupili.
 |
Bez systematické podpory EU by podle něj rozvoj České republiky neprobíhal tak uspokojivě, jako tomu bylo dosud. „Členství nám umožňuje být součástí silnějšího celku,“ dodal s tím, že občanská práva a prosperita ve světě často nejsou samozřejmostí.
Chybí nám podle mě však horizont a dlouhodobé strategie. „Musíme se naučit vidět dál, než je měsíc nebo rok, rozpočtové nebo volební období,“ řekl s tím, že chce z pozice prezidenta podnítit diskuzi mimo jiné o rozvoji nezávislé energetiky, udržitelnosti, ochraně klimatu, digitalizaci a dalších aspektech dlouhodobého rozvoje. Soustředit se chce zejména na bezpečnost, ekonomiku, sociální oblast či zdravotnictví.
Apeloval také na větší přemýšlení o budoucnosti, zejména varoval před rostoucím státním dluhem, aby se co nejdřív obrátil „znepokojivý trend vývoje veřejných financí“.
„Přeji si, aby Česko bylo hrdou a respektovanou demokratickou zemí, jejíž prezident s vládou a parlamentem dokáže mluvit jednotným hlasem,“ apeloval. „Jako prezident budu na prvním místě bránit zájmy České republiky,“ řekl.
Poděkoval také všem 51 poslancům a senátorům, kteří mu dali podpisy pro umožnění kandidatury.
V rozhovoru pro Deník N uvedl, že nesbírá podpisy mezi občany. „...Prostě jsem na to neměl čas. Mezitím jsem musel jet na Ukrajinu, řešit další věci. Mám podporu v Senátu a cítím ji jako silnou,“ řekl.
Peníze na kampaň však podle svých slov sbíral již od srpna. „To není úplně banální věc, protože vím, že bez toho, že bych měl dostatečnou sílu, do toho nemůžu jít,“ uvedl tehdy.
Zákon o stejnopohlavním manželství by podepsal
Podle svých slov by Fischer zákon o stejnopohlavním manželství podepsal. „Bude-li mít za sebou robustní podporu Parlamentu a bude-li v souladu s právními a ústavními pravidly, tak bych ho podepsal,“ řekl.
Reagoval tak mimo jiné na kritiku, která se na něj snesla v souvislosti se střelbou v Bratislavském klubu. „Myslím na oběti tragické střelby šílence v LGBT+ baru v Bratislavě. Evropa je místem dialogu a tolerance,“ napsal na Twitteru. Politikovi odpůrci mu hned připomněli, že před pěti lety během kampaně na Hrad uvedl, že by do funkce ústavního soudce nejmenoval homosexuála. Za svůj výrok se později omluvil.
Na tiskové konferenci odsoudil vraždu dvou mužů před podnikem navštěvovaným lidmi z komunity LGBT+ v Bratislavě z minulého týdne. „Jakékoliv užití verbálního či fyzického násilí považuji za nepřijatelné,“ uvedl. Je pro to, aby se práva a povinnosti stejnopohlavních párů vyrovnávala s těmi, která mají manželé. „Je to na Parlamentu,“ doplnil.
Fischer v minulosti odmítl, že by jako prezident jmenoval ústavním soudcem někoho z LGBT+ menšiny. „Prezident jmenuje ústavní soudce. Já tam můžu jmenovat pedofila nebo homosexuála nebo lesbu, kteří žijí v partnerství, v dobré víře, aby to bylo vyrovnané. Tak takového člověka já bych tam nikdy nejmenoval, právě proto že ústavní soud je poslední instancí, která bude rozhodovat,“ uvedl Fischer v debatě s občany v Katolickém domě v Blansku v roce 2017.
Prezidentskou kandidaturu Pavla Fischera v roce 2018 podpořil potřebný počet senátorů. V prvním kole prezidentské volby skončil třetí se ziskem 526 694 hlasů, tedy 10,23 %, a nepostoupil do druhého kola. Pavel Fischer byl v letech 2015 až 2017 ředitelem STEM. Funkce se vzdal v souvislosti se svou prezidentskou kandidaturou.
Do roku 2013 pracoval Pavel Fischer v diplomacii jako poradce pro strategické a bezpečnostní otázky pro vládní i nevládní sektor, spolupráce s firmami v oblasti městské dopravy a digitální ekonomiky. Byl poradce Náčelníka Generálního štábu Armády ČR nebo ministra kultury.
Volba prezidenta se na území České republiky koná ve dvou dnech, 13. a 14. ledna 2023. Prvním dnem je pátek, kdy lze hlasovat od 14:00 do 22:00, druhým dnem je sobota, kdy se hlasuje od 8:00 do 14:00. V zahraničí se volí na zastupitelských úřadech nebo konzulárních úřadech České republiky, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky.
Případné druhé kolo se uskuteční o dva týdny později, tedy 27. a 28. ledna. Funkci již nemůže obhajovat nynější hlava státu Miloš Zeman. Ten je prezidentem již druhé funkční období v řadě, pokračování mu neumožňuje ústava.
