Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle závěrů schůzky, kterou svolal premiér Petr Fiala, „pozorně vyslechli výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke zvýšení a urychlení podpory, zejména pokud jde o munici a protivzdušnou obranu, které jsou životně důležité pro ochranu obyvatel Ukrajiny, měst a kritické infrastruktury, jakož i na bojištích“. Prohlášení zveřejnila Strakova akademie na svém webu.
Odpovědnost posílit obranyschopnost Ukrajiny je nyní na Západu, řekl před pracovní večeří některých evropských státníků v Praze polský prezident Andrzej Duda. Podle Dudy i dánské premiérky Mette Frederiksenové by mohly situaci na frontě změnit dodávky z české muniční iniciativy. Vybrané peníze by měly stačit na půl milionu kusů dělostřelecké munice do konce roku, řekla Frederiksenová. Lotyšská premiérka Evika Siliňová na iniciativu přislíbila deset milionů eur (246 milionů korun).
Premiér Fiala před setkáním v Kramářově vile řekl, že do české muniční iniciativy už přispělo 15 zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun). První desítky tisíc kusů munice ráže 155 mm dorazí na Ukrajinu v červnu, doplnil premiér. Země podle něj může čekat první zásilku v příštích dnech. Podle Frederiksenové dosud vybrané peníze stačí na půl milionu kusů munice do konce roku. „Může to změnit situaci na bojišti,“ řekla.
V totéž doufá i Duda. Rusko chystá velkou ofenzivu a stále může posilovat své vojenské kapacity, řekl. „Ruská ekonomika funguje ve válečném režimu, Ukrajina se potýká s nedostatkem munice a má omezenou schopnost dál obnovovat své kapacity. Odpovědnost posílit dodávky a obranyschopnost Ukrajiny leží na Západu,“ prohlásil. Potenciální neúspěch Ukrajiny by byl hrozbou pro euroatlantické uspořádání, dodal.
Frederiksenová ocenila německé rozhodnutí dodat Ukrajině další systém protivzdušné obrany Patriot. Nizozemský premiér vlády Mark Rutte pak dnes přislíbil k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny poskytnout klíčové komponenty. „Doufáme, že na Ukrajinu bude dodán alespoň jeden systém Patriot co nejdříve,“ řekl.
Stejné přání vyslovil i ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který přítomným politikům poděkoval za vedoucí roli jejich zemí v podpoře Ukrajiny. Šmyhal doufá v to, že Ukrajina v létě dostane také první letouny F-16. Zlepšená protivzdušná obrana by podle něj měla pomoci zastavit „ruský teror“.
Siliňová vedle příspěvku do české iniciativy zmínila takzvanou dronovou koalici. Jejím cílem je dodat Ukrajině do příštího jara milion dronů. „Jsme rádi, že už se zapojilo více než deset zemí,“ dodala.
„Česko dodalo Ukrajině první simulátor pro piloty letadel F-16. Pevně doufám, že brzy budou následovat samotné dodávky těchto letounů od západních spojenců. Tyto i další iniciativy jasně demonstrují jednotu Západu v podpoře Ukrajiny,“ uvedl Fiala.
Jednání se Šmyhalem
Fiala s ukrajinským premiérem Šmyhalem jednal v úterý na Úřadu vlády. Strakova akademie na síti X doplnila, že obě země mají zájem o další společné jednání vlád.
„Další vojenská pomoc Ukrajině, obranná spolupráce či rozvoj ekonomických vztahů - to byla hlavní témata jednání premiéra Fialy s jeho ukrajinským protějškem,“ uvedl úřad vlády na účtu Strakovy akademie na síti X.
Další vojenská pomoc Ukrajině, obranná spolupráce či rozvoj ekonomických vztahů – to byla hlavní témata jednání premiéra @P_Fiala s jeho ukrajinským protějškem @Denys_Shmyhal. Lídři také potvrdili oboustranný zájem na uspořádání dalšího kola česko-ukrajinských mezivládních… https://t.co/3zi79CanjT https://t.co/3ytWxobbiy
Fiala v tiskové zprávě uvedl, že Šmyhala ujistil o pokračování pomoci Ukrajině. „Budeme i nadále spolupracovat s našimi partnery a spojenci, abychom zajistili efektivní a koordinovanou pomoc. Situace na frontě není jednoduchá,“ uvedl. Připomněl, že první dodávky z české iniciativy, která shání munici mimo země EU, dorazí na Ukrajinu v červnu.
Pomoc Ukrajině
„Ukrajina se může bránit pouze tehdy, pokud bude moci útočit na ruské zásobovací linie a ruské operační základny. Je načase uznat tuto realitu a nechat Ukrajinu dělat to, co musí,“ uvedl předseda Parlamentního shromáždění Michał Szczerba. „NATO bude výrazně oslabeno a ztratí důvěryhodnost, pokud budeme nadále pomáhat polovičatými opatřeními,“ dodal.
Minulý týden v pátek se pro přehodnocení postoje v rozhovoru pro týdeník The Economist vyslovil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. „Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, jež zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ řekl. Pokud Ukrajina nemůže používat zbraně od spojenců i na ruském území, tak jí to podle něj ztěžuje obranu.
Britský ministr zahraničí David Cameron se nechal slyšet, že Ukrajina může zasahovat cíle v Rusku řízenými střelami Strorm Shadow, které jí Spojené království dodalo. Italská premiérka Giorgia Meloniová naopak vyzvala k opatrnosti.
„Výzvy pana Stoltenberga k útokům na naše území a snaha nezavléct Severoatlantickou alianci do konfliktu si vzájemně odporují,“ reagoval na Stoltenbergovo tvrzení mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Použití zbraní dodaných Ukrajině západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z NATO a jeho členů stranu konfliktu, uvedl Stoltenberg v úterý.
Ukrajinská armáda v nedávné době zaútočila na ruskou radarovou stanici, která se nachází 611 kilometrů v hloubi Ruska. Drony využívá k útokům například na ruské rafinerie, Belgorodskou oblast sousedící s Ukrajinou nebo černomořskou flotilu na anektovaném Krymu.
