19. prosince 2018 13:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Pirát Bartoš: Nejsme strana ‚ajťáků‘, střet zájmů je závažná systémová korupce

Ivan Bartoš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ivan Bartoš. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Jak omezit věčné debaty o navyšování platů politiků? Proč je střet zájmů premiéra Andreje Babiše vážné téma? A jak se staví k možnému referendu o vystoupení z NATO? Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš v rozhovoru pro LN vysvětluje i to, jak poslanci pracují za průměrný plat 95 tisíc korun.

LN: Poslední tři průzkumy veřejného mínění Pirátům přisuzují něco mezi 12 až 19 procenty. Čím je dán takový rozptyl?
Jde o různou metodologii. Zajímají mě proto trendy. Kromě jednoho drobného výkyvu jsou pro Piráty všechny průzkumy rostoucí. Vycházíme z nich jako druhá nejpreferovanější strana ve volebních modelech. Staví nás to do velmi zodpovědné role faktických lídrů opozice. Ukazuje se, že jsme konstruktivní opozice. Když přichází dobrá legislativa, bavíme se o ní s vládou. Když je potřeba konsenzuální rozhodnutí, která se týkají velké zahraniční politiky, jako byly například vojenské kontingenty Česka působící v zahraničí v rámci mírových misí, celá sněmovna najednou dokázala zabrat. Často ale prosazujeme věci, které bychom čekali od vlády.

LN: Co například?
Například boj s exekucemi mají v programu sice všechny strany, ale náš poslanec Lukáš Kolařík předložil komplexní novelu exekučního řádu. Není to o tom, že planě slibujeme.

LN: O druhé místo v průzkumech soupeříte s ODS. Ta říká, že nešla do vlády mimo jiné proto, že chce být alternativou hnutí ANO. Jak to máte vy?
Do jednání po volbách jsme šli i s možností, že bychom se podíleli na vládě. Bohužel naše požadavky se netočily pouze kolem pana Babiše. I když samozřejmě mít trestně stíhaného člověka ve vládě je problém. Hovořili jsme io kompetenci jednotlivých ministrů, ačkoli o personálních otázkách se paradoxně při vyjednávání koalice mluví naposled. To je také důvod, proč ve vládě zůstal pan Ťok. Abych ale odpověděl na vaši otázku. O tom, kdo je alternativa, podle mne nejvíce rozhoduje práce. V Praze jsme si před volbami dali za úkol ANO porazit, protože to tu byla bašta Andreje Babiše. A porazili jsme ho. Naše ambice je dotáhnout to za tři roky do konce a ANO porazit ve sněmovních volbách.

LN: Nejdříve ale budou následovat evropské volby. Jak si do nich věříte?
Myslím si, že jsme víceméně favoriti. Když vidím například vystupování některých představitelů ODS k EU, a nemluvím teď pouze o Václavu Klausovi mladším, kteří do Evropského parlamentu kandidují, tak podle toho, co říkají, EU minimálně nevěří. V evropských volbách je potřeba liberální strany, která bude hlídat hodnoty, na nichž EU vznikla.

LN: Co je vaše motto pro evropské volby? Bude to digitální agenda, kterou u vás mají lidé zažitou?
Mantra, která se kolem nás točila, když jsme ještě neměli jako neparlamentní strana přístup do médií, že jsme strana „ajťáků“, není pravdivá. Lidé ročníků 1970 a výše se narodili do světa internetu a digitalizace. Toto téma je průřezové. Proto pracujeme v rámci rady vlády pro informační společnost, protože tyto fenomény zasahují například do zdravotnictví, ale i do řady dalších oblastí.

V EU je důležitá legislativa. Řeší se v ní otázka digitálního trhu nebo přerozdělování výběru daní od velkých nadnárodních korporací podle počtu uživatelů z reklamy. Peníze utracené v Česku na velkých sítích Google a Facebook se daní v Irsku, přitom jde o obří objemy peněz z digitální reklamy. Už před třemi lety jsme také vydali soupis opatření k řešení migrace včetně repatriací.

LN: Jak by měla vypadat Evropa podle Pirátů?
Evropa je pro nás volný prostor pro pohyb osob, zboží a informací. To musíme v rámci schengenského prostoru zachovat. To je nyní ohrožené vzestupem nacionalistických stran v jednotlivých státech. A není to přitom moment zlomu, kterému čelí aktuálně pouze Velká Británie. Chceme svobodnou, digitální a bezpečnou Evropu. Od komunistů až po hnutí ANO se neustále staví Brusel a Česká republika zvlášť. To je ale zhoubná rétorika, protože my jsme členy EU. Náš hlas by měl být hrdý, sebevědomý, avšak konstruktivní. Bohužel volby do EP jsou národní volby, takže když politici roztočí kolotoč o špatném Bruselu, je to těžké. Role Česka v EU by ale taková být neměla.

LN: Proč je EU důležitá?
Pokud zde existují hegemoni jako USA, Rusko, Čína a státy jako Indie, které zažívají boom, jsou národní státy v Evropě malinké. Proto musí být Evropa v zahraniční politice jednotná. To není eurohujerismus, to je realita 21 .století.

LN: Do jaké politické frakce byste se chtěli zapojit?
Jsme liberální středová strana. Logicky bychom měli uvažovat o frakci ALDE. Jenže v této frakci jsou za Česko stoupenci Andreje Babiše, což rozhodně v mých očích nereprezentuje liberální politiku u nás. Francouzský prezident Macron zase nechce být něčí partner a to mu v ALDE asi neprojde. Chce být král, který povede vlastní skupinu. Jediná pirátská europoslankyně Julia Reda je ve frakci Zelení–EFA. Na vzestupu je ale po Evropě více pirátských stran. Třeba na Slovensku jsou mladí lidé v nové progresivistické straně pohybující se nyní okolo pěti procent, kteří mohou v evropských volbách uspět. Je to otevřené.

LN: Jste pro vypsání referenda, o jehož zakotvení v českém právním řádu obecně usilujete, ve kterém by se měli lidé vyjádřit k možnosti vystoupení ze Severoatlantické aliance? Ptám se na to, protože se toho obávají lidé ze silových resortů, s nimiž LN mluvily.
Vstoupili jsme do tématu referenda proto, že ho v rámci jednání o vládě nastolily potenciální partneři ANO v danou chvíli – SPD a KSČM. Referendum řešíme, ale nebylo pro nás prioritou. Naopak jsme do debaty o něm vnesli racionální pohled, na rozdíl od dvou posledně zmíněných stran. A sice vyloučení otázek referenda, jako je vystoupení z NATO či EU a nastavení rozumně vysokého kvora.

LN: Piráti se poměrně významně zviditelnili na tématu zvyšování platů politiků, které tradičně zvedají populisté. Není ale dobře, aby byli politici zaplacení spíše lépe, což může snižovat riziko korupce?
My jsme do toho konečně chtěli vnést prvek, který na věčnost zafixuje reálnou věc – a to je průměr platů v nestátní sféře.

LN: Proč jste ale toto téma zvedli?
Chci upozornit, že to byl vládní návrh. Protože se na politiky ve sněmovně dívám dnes a denně. Řada z nich se nechová odpovědně. Nečtou ani podklady. Přijde mi to neslušné. Hádáme se o pětistovku pro důchodce a máme poslance, kteří jsou zároveň hejtmany nebo řídí krajskou nemocnici, aniž by se zřekli jednoho platu. Ve sněmovně mají plat v průměru 95 tisíc korun. Práce za to však neodpovídá.

Když mají politici nastavený plat na průměr ve státní sféře, znamená to, že když přidají hasičům, úředníkům a učitelům, tak si tímto neustále posouvají plat. Koeficient se totiž vypočítává z platů ve státní sféře. Kdybychom stejný koeficient vztáhli na průměr platů v nestátní sféře, když se ekonomice daří, platy porostou, a naopak pokud se ekonomice nebude dařit, platy se sníží. Navrhovali jsme to v pozměňovacím návrhu, který ovšem neprošel.

LN: Není pro vás argument snižování rizika korupce u politiků, když budou třeba i štědřeji placeni z eráru? Podle zprávy protimafiánské policejní centrály NCOZ dnes lobbistické skupiny ani nepotřebují porušovat zákon. Předem si totiž přes politiky prosadí změnu zákona, aby jim vyhovovala.
To se děje. Nepotřebujete ale nikomu mazat kapsu, aby vám nějaký poslanec načetl návrh změny zákona, který je řekněme výhodný pro nějakou skupinu. Když přišel exministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a tlačil zákon o telekomunikacích a pak veřejně řekl, že mu ho napsali operátoři, nedostal za to peníze. Když se podíváte obecně na výkon poslanců, kteří se na práci nesoustředí, zjistíte, že například dostanou od Hospodářské komory coby povinného připomínkovacího místa stanovisko, přečtou si ho a hned získají „vlastní“ názor. Takhle se ale politika dělat nedá. Kdyby měli poslanci výrazně méně, tak tam úplatky a drobné dárečky či protislužby hrají roli, ale to tak není.

LN: Každý zákon lze obejít. Není výjimkou ani loni schválený lex Babiš. Jak zařídit, aby existovala pravidla, podle nichž by premiér Andrej Babiš nemohl být ve střetu zájmů, což musí aktuálně řešit Evropský parlament, Evropská komise (EK) a hrozí vracení dotací?
Střet zájmů je naprosto závažná systémová korupce. Už jen to, že jste podřízeným premiéra a už vás nechrání ani služební zákon, protože státní tajemníky podle novely služebního zákona lze odvolávat podle libosti. Ani zákon proti střetu zájmů, který byl schválen v minulé Poslanecké sněmovně, kde Piráti ještě nebyli, dle našich informací reálně naplněn nebyl. Osoba obmyšlená je stále osoba, která ovládá. Podle slovenského obchodního rejstříku je pan premiér navíc stále zapsaný jako majitel Agrofertu. Toliko k zákonu v Česku.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Ivan Bartoš.

LN: Nyní se ale řeší evropské finanční nařízení proti střetu zájmů EU.
Od srpna vstoupila v platnost velmi přísná legislativa proti střetu zájmů. České orgány jako Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) to věděly. Dokonce pro ni hlasoval pan ministr zemědělství Toman. My jsme se přitom ptali SZIF, ministerstev a orgánů Evropské komise, jakým způsobem se to implementuje do praxe. Jde o evropské nařízení, které musejí ministerstva okamžitě řešit, aby nedocházelo k rozdělování evropských peněz v rozporu s nařízením. Nehlasuje o tom český parlament. Když byla na jednání evropského výboru sněmovny komisařka pro regionální politiku Corina Creţuová, sešel jsem se s ní. Tehdy SZIF tvrdil, že je vše v pořádku. Nyní se ale ukazuje, že tu byla nějaká hra českých ministerstev, která stále hovořila o českém střetu zájmů, což ale není legislativa EU, která by se nyní řešila.

Premiér nově říká, že věc vyřeší. Evidentně tedy od srpna do současnosti tu nějaký problém byl. Ohrožuje to evropskou dotační politiku. Za Agrofert by vracelo peníze Česko. Pokud shledal právní servis Evropské komise, v němž pracuje 400 lidí, že jde o střet zájmů, tak to není žádná kampaň.

LN: Co by se mělo stát?
Pan premiér by měl prodat Agrofert anebo nečerpat dotace. Ne existuje povinnost čerpat dotace.

LN: Co očekáváte od lednového auditu, který nařídila v Česku Evropská komise?
Že se ukáže pravda. Minimálně od legislativních expertů z jiných zemí, které jsme oslovili již v červnu 2018, kdy jsme začali blížící se platnost nařízení jako první řešit, máme potvrzený náš výklad shodný se závěry právního servisu EK z prosince.

Martin Shabu

Autor

Martin Shabumartin.shabu@lidovky.czČlánky