Dezinformacím se v minulosti na Úřadu vlády věnoval vládní zmocněnec Michal Klíma, jeho pozici ale vláda loni zrušila a agendu převzal poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Kromě toho má premiér a předseda ODS Petr Fiala také poradce pro boj s dezinformacemi a informační gramotnost, kterým je Miloš Gregor, politolog z Masarykovy univerzity v Brně.
Jednou ze zásadních věcí je podle europoslankyně a místopředsedkyně Pirátů Markéty Gregorové přesná a rychlá komunikace ze strany vlády. „Pokud nebudou mít občané přímo od vlády informace pravdivé a ověřené informace, mohou přecházet ke zdrojům alternativním,“ řekla europoslankyně.
Považujete dezinformace za velký problém?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00pátek 24. května 2024. Anketa je uzavřena.
„Pokud měl někdy Putin zájem ovlivnit výsledek voleb, je to nyní,“ tvrdí Gregorová v souvislosti s blížícími se eurovolbami. Gregorová kritizovala sociální sítě, které – jak zdůraznila – fungují na velice netransparentních algoritmech. Kritizovala také, že Evropská komise nebyla schopna přijít s legislativou, která by komplexně dezinformace řešila.
Stát by se měl podle Pirátů postarat o vymáhání platného práva v on-line prostředí. Stále častěji se totiž objevují poplašné zprávy, které jsou postižitelné, upozornila Gregorová.
„Je evidentní, že Kreml bude chtít ovlivnit evropské volby,“ prohlásil také europoslanec a lídr kandidátky Pirátů pro eurovolby Marcel Kolaja. Jeden z klíčových bodů boje proti dezinformacím je podle Pirátů posílení transparentnosti. „Policejní sbor by měl nahrávat všechny zákroky, kde používá donucovací prostředky,“ řekl Kolaja.
Splněno bylo podle nejmenší vládní strany to, že byli odříznuti „infošmejdi“ od veřejných peněz, a to tím, že stát skoncoval s umisťováním inzerce na weby s manipulativním či nepravdivým obsahem.
