Pátek 21. června 2024, svátek má Alois
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Stát dvakrát neústavně zkrátil platy soudců. Za letošek je dorovná

Česko

  8:43aktualizováno  10:52
Ústavní soud v úterý dopoledne postupně vyhlásil tři nálezy o platech soudců. Proti restrikcím se v posledních letech ohrazovaly různé soudy. První stížnost na zmrazení platů za covidu soudci zamítli. Zmrazení platů v roce 2022 bylo podle nich neústavní, ale kvůli krizím, které následovaly, se peníze zpětně dorovnávat nebudou. Letošní zásah do platů je neústavní a soudci mohou žádat dorovnání.

Vláda v letech 2021, 2022 a 2024 z různých důvodů opakovaně „sáhla“ na soudcovské platy. Někteří soudci to pokládají za svévolný a nepřiměřený zásah do hmotného zabezpečení, který ohrožuje soudcovskou nezávislost. A tak podali stížnosti k Ústavnímu soudu.

Ten se problematikou zabýval ve třech samostatných liniích, vždy s jedním pilotním případem. Ostatní návrhy – třeba ze soudu v Praze, Ostravě či Nymburku – soud průběžně odmítal. Ve dvou případech soud stížnostem vyhověl, za letošek se budou platy dorovnávat. Půjde o stovky milionů korun.

„Námitka, která se hned nabízí, že jsme rozhodovali o svých platech, je na místě. Nikdo by neměl být soudcem ve své vlastní věci. Bohužel systém neumožňuje, aby tuto věc posoudil někdo jiný,“ komentoval úterní rozhodování předseda Ústavního soudu Josef Baxa.

První stížnost ústavní soudci odmítli. Soudci z Mladé Boleslavi, později i z Nymburka, si stěžovali na zmražení platů v roce 2021. „Základna platů soudců, z níž se reálné mzdy odvíjejí, zůstala ve stejné výši jako v roce 2020, přestože měla platovým automatem vzrůst. Ústavní soud rozhodl, že to výjimečně neodporuje zákonu s ohledem na tehdy právě probíhající pandemii covidu-19. Zmrazení platů mělo symbolický význam,“ vysvětlil rozhodnutí soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Mladoboleslavský soud ve stížnosti namítal, že došlo k porušení legitimních očekávání soudců. „Protože byl nástup pandemie rychlý a nečekaný, nemohl na ni platový automat rychle reagovat. Je potřeba připomenout, že stát byl v tomto roce štědrý v odměnách, dokonce navýšil platové tarify některých soudních zaměstnanců. Pandemie se promítla do situace občanů v každé sféře,“ prohlásil Jirsa.

Právě kvůli překvapivému nástupu pandemie se vším, co nesla, bylo podle Jirsy odůvodnitelné do platů soudců zasáhnout. V té době podle Ústavního soudu byly obavy z ekonomických dopadů na místě.

Jirsa připomněl, že ani soudcovské asociace a další sdružení v té době nebrojily proti zmrazení. Jirsa zdůraznil, že důležitá je v tomto případě solidarita. Soud rozhodl jednomyslně. Apeloval však na politiky, aby dlouhodobě zajistili odměňování soudců podle stabilních pravidel.

Kvůli ukrajinské a energetické krizi stát soudcům doplácet nebude

Další stížnost, která na Ústavní soud doputovala z Ústí nad Labem, se týkala zmrazení platů soudců od února do prosince 2022. Podle předsedy Ústavního soudu a zároveň soudce zpravodaje Josefa Baxy tentokrát došlo k porušení principů ústavnosti.

O čem se rozhodovalo

Platy soudců se odvíjejí od průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Jejich výši ovlivňuje kromě délky praxe, funkce a působiště také takzvaná platová základna, tedy součin průměrné mzdy a zákonného koeficientu.

Jenže politici pro roky 2021 a 2022 soudcovské platy zmrazili. Základnu stanovili napevno na 100 872 korun, jinak by byla téměř o desetinu vyšší.

V roce 2023 efekt zmrazení pominul a platy soudců výrazně stouply. Od letoška však kvůli vládním úsporným opatřením klesl zákonný koeficient, jímž se násobí průměrná mzda, z hodnoty tři na 2,822. Prakticky se tak zastavil další růst, který by jinak nastal, a platová základna zůstala pod hranicí 114 tisíc korun.

„Soudkyně a soudci dostali nižší platy, než měli. Ale nebyly pro to dostatečné argumenty. Prognózy byly pro stát dobré. Úřad vlády si navýšil rozpočet, resortním náměstkům byly vypláceny odměny. Restrikce se nemohou týkat jen soudců, ale musí dopadat i na aktéry moci výkonné a zákonodárné. Ani tato podmínka ale nebyla naplněna. Státní zaměstnanci dostali hromadně přidáno,“ vyzdvihl Baxa.

Stát ale peníze zpětně dorovnávat nemusí. Ústavní soud přihlédl k tomu, že záhy poté, co v lednu 2022 prošla podle něj neodůvodnitelně ve stavu legislativní nouze změna zákona o platech, napadlo Rusko Ukrajinu a pro Česko začala další krize. Ať už při přijímání uprchlíků, při zhoršení ekonomické situace nebo při potýkání se se zvyšujícími se cenami energií.

„Zásah do platů sice nebyl v souladu s ústavním pořádkem, ale od soudců se očekává vysoká společenská integrita,“ prohlásil Baxa. Soudkyně a soudci podle Baxy nebyli ohroženi propouštěním a jejich povolání v tomto období bylo jedno z nejstabilnějších v zemi.

Tento nález soudci jednomyslně nepřijali, odlišná stanoviska zaujali čtyři z patnácti.

Dorovnávat se bude až za letošek

Nález o poslední stížnosti bude mít pro stát největší dopad. Ústavní soudci posuzovali zásah do platů soudců v úsporném vládním balíčku. Základna platů byla nově stanovena na 2,822 násobek průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství, dříve to byl trojnásobek.

Soudce zpravodaj Milan Hulmák poukázal zejména na to, že zásah je časově neomezený a jde o trvalou restrikci, pro niž chybí „kontextní ekonomická analýza“. Navíc si zákonodárci podle Hulmáka měli vyžádat stanovisko soudní moci.

Na zásah si stěžovaly soudy v Ústí nad Labem, Brně, Ostravě a Praze 4.
Omezení soudcovských platů tím, že se trvale sníží koeficient podle 13 z 15 ústavních soudců odporuje ústavě. Soudci ale zákon ponechali v platnosti ještě do konce roku.

Právě tentokrát ale soudci a soudkyně budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za rok 2024. Zákonný výpočet se kvůli úsporám změnil, podle Ústavního soudu to byl neústavní zásah.