BERLÍN Nedávná havárie v japonské elektrárně Fukušima 1, kterou způsobila vlna tsunami vyvolaná zemětřesením, v Německu opět rozbouřila debatu o budoucnosti jaderné energetiky. Tamní vláda reagovala zavedením tříměsíčního moratoria na prodloužení životnosti jaderných elektráren. Kromě toho dočasně odstavila některá svá zastaralá nukleární zařízení.
Vicekancléř a ministr zahraničí Guido Westerwelle tak v Berlíně pro skupinku zahraničních deníků - britský The Guardian, francouzský Les Echos, italský La Stampa, lucemburský Luxemburger Wort a pro Lidové noviny - mimo jiné hovořil o souvislostech tohoto neštěstí.
* Co japonská katastrofa znamená z dlouhodobého hlediska pro Německo? Jaká byla vaše osobní reakce?
Jedná se o strašnou pohromu. Po japonské přírodní katastrofě s nukleárními následky ve Fukušimě bude svět jiný. Německo se rozhodlo pro moratorium, v jehož rámci bude znovu prověřena veškerá bezpečnost našich jaderných elektráren. Rovněž na evropské úrovni odstartujeme iniciativu, která by měla sloužit k ověření energetickopolitických a bezpečnostních aspektů (elektráren, pozn. red). Takto se rozhodlo i mnoho dalších zemí. Premiér Vladimir Putin v Rusku, americký ministr pro energetiku (Stephen Chu, pozn. red.) oznámili, že se ještě jednou budou prověřovat bezpečnostní otázky. To samé platí i pro Indii. I Čína se v nejnovějším prohlášení rozhodla pro bezpečnostní moratorium na výstavbu nových elektráren.
* Nicméně se zdá, že například Francouzi mají od věci větší odstup...
Energetickopolitická situace je v mnoha členských zemích Evropské unie odlišná. My jsme již před lety dosáhli shody ohledně toho, že nebudeme stavět žádné nové jaderné elektrárny. Situace u nás je tedy jiná než v mnoha zemích po celém světě, které se rozhodly pro výstavbu nových jaderných elektráren. Jsem si jistý, že v těchto všech zemích se bude diskutovat o tom, jaké poučení si je třeba vzít z japonské katastrofy.
* Změní vaše strana - liberální FDP - kvůli japonské tragédii svou pozici, nebo zůstane taková, jaká byla před katastrofou?
Pro nás je jádro přechodovou technologii, než se dostaneme do epochy obnovitelných energií.
* Může si spolková vláda po uplynutí moratoria dovolit opětovné zapnutí byť jen jedné z těchto jaderných elektráren? Toto moratorium má přece také politický rozměr...
Dnes nespekuluji o tom, jaké závěry musí být učiněny po uplynutí moratoria. Slouží totiž také k tomu, abychom i našim expertům umožnili se z katastrofy poučit. Rád bych uvedl příklad. Víme, že ve Fukušimě představoval výpadek chladicího systému velký problém, protože následkem vlny tsunami očividně vypadly nouzové agregáty. K čemu tedy je trojnásobné zajištění chladicího systému, když jsou všechny tři nouzové agregáty ve stejném prostoru a při zatopení všechny současně vypadnou?
* Je možné jadernou otázku v Německu omezit jen na technický aspekt? Má přece i silný emocionální rozměr...
Jistě, to máte pravdu.
* Věříte tedy, že je po této události možné lidem dát najevo: naše jaderné elektrárny jsou bezpečné...
Máme nejbezpečnější atomové elektrárny na světě a také nejlepší jaderné technologie na světě. A přesto se po tom, co se stalo v Japonsku, musíme zamyslet. Jedná se přitom nejen o praktickou otázku bezpečnostních standardů, ale také o základní debatu o analýze rizika.
* Bude si Německo v budoucnu moci dovolit alternativní zdroje k atomové energii?
Bezpečnost má přednost před ostatními otázkami. Například jsme o Neckarwestheimu - elektrárně na jihozápadě - slyšeli, že provozovatelé ho již nechtějí opět spustit kvůli tomu, že bezpečnostní standardy spolkové vlády elektrárnu činí neekonomickou. Investice do bezpečnosti by byly moc vysoké. Z toho vidíte, že pro nás má bezpečnost přednost před hospodářskými zájmy. Má nejvyšší prioritu.
* Jednala by spolková vláda jinak, kdyby se neblížily žádné zemské volby?
Jednali bychom stejně. Každá spolková vláda by musela jednat přesně takto. Jednali jsme, protože bylo nutné jednat rychle. Toto obvinění je nepřiměřené. Mnohem více vypovídá o těch, kteří tuto výtku vznášejí, i o způsobu, jak sami vedou politiku.
* Jak v minulých krizových dnech probíhala komunikace s kancléřkou Angelou Merkelovou?
V těchto dnech jsme spolu denně mluvili vícekrát. V sobotu jsem poté, co jsem v krizovém centru ministerstva zahraničí slyšel podrobnosti (z Japonska, pozn. red.), inicioval, aby se večer u spolkové kancléřky uskutečnilo zvláštní zasedání příslušných ministrů. To se také uskutečnilo. O víkendu jsme se potom i se zřetelem ke zprávám, které jsme se dozvěděli, rozhodli jednat.
* V Bavorsku někteří místní politici chtějí, aby česká jaderná elektrárna Temelín byla také odstavena. Co tomuto požadavku říkáte?
Rozumím tomu, že lidi v celé Evropě nyní sužují velké starosti. Společně proto najdeme odpovědi na to, jak v Evropě zajistit dostatek energie i bezpečnost.
***
Klíčová postava * Guido Westerwelle je německým vicekancléřem a zároveň ministrem zahraničí. Do této pozice se vyšvihnul po minulých parlamentních volbách z pozice šéfa liberální FDP. * Liberálové vládnou dohromady s křesťanským blokem CDU/CSU. Prodloužení životnosti elektráren společně prosadili loni. Nyní kabinet na tento akt zavedl moratorium. Opozice ho nicméně považuje za protiprávní. * Více než polovina Němců chce podle nedávného průzkumu pro televizi ARD co nejrychlejší odstavení všech nukleárních zařízení v zemi.
O autorovi| PETR JANOUŠEK, zvláštní zpravodaj LN v Německu
