Většina podnikatelů nedokáže zatím vzhledem k množství schválených změn vyčíslit, zda pro ně budou v konečném součtu příznivé, nebo naopak. Jisté je, že úprava sazby daně by měla pomoci všem. Podnikatelé-fyzické osoby uplatní v daňovém přiznání za rok 2008 poprvé jednotnou sazbu 15 %. Za rok 2009 to bude o 2,5 % méně.
Nižší daně se týkají i obchodních společností. Firemní daň bude klesat postupně, z loňských 24 % na 21 % za rok 2008 a dále vždy po jednom procentní bodu na 19 % za účetní období roku 2010.
O náklady na zdravotní a sociální pojištění si již ale podnikatelé základ daně nesníží. Pojistné navíc nedoznalo změn, a náklady na zaměstnance se tak k lepšímu neobrátily. Zaměstnavatelům se ale usnadnil výpočet čistých příjmů zaměstnanců, když daň nově počítají ze skutečných nákladů na pracovníky - z hrubé mzdy navýšené o 35% - o pojistné placené zaměstnavatelem.
K drobným, ale pro mnohé významným pozitivním změnám patří i to, že byla zrušena povinnost minimálního základu daně, a že hranice pro vedení podvojného účetnictví se zvýšila z dosavadních 15 milionů ročního obratu na 25 milionů korun. Oddechnou si i maloobchody a pohostinství, kterým byla zrušena povinnost užívat registrační pokladny s fiskální pamětí.
Reformní změny přinesly i sladění minimální odpisové doby majetku s trváním leasingových smluv. V praxi to znamená, že automobil na leasing bude firma odepisovat místo tří let o dva roky déle. U strojů dojde k prodloužení ze tří na deset let a u nemovitostí dokonce z osmi na třicet let.
Poměrně zásadní změnou, která se dotkne zejména podnikatelů hojně využívajících úvěrové financování, je omezení daňové uznatelnosti úroků z úvěrů a půjček. Úprava, jejíž platnost s rokem 2007 skončila, omezovala pouze uznatelnost úroků z úvěrů poskytnutých spojenými osobami. Limitem byl poměr vlastního kapitálu a závazků 4:1. Nová úprava mluví o finančních nákladech, které kromě úroků samých zahrnují i další náklady spojené s úvěrem, jako třeba poplatky za zpracování žádosti. Tyto finanční náklady spojené s úvěry od spojených osob jsou nyní daňově uznatelné, jen pokud závazky nepřesáhnou dvojnásobek vlastního kapitálu.
V tomto smyslu jsou však navíc omezeny všechny půjčky bez ohledu na zdroj: náklady na celkové úvěry přesahující šestinásobek vlastního kapitálu si již podnikatelé nemohou dát do daní. Vrásky účetním přidělá i poslední zásada, podle které je daňová uznatelnost finančních nákladů omezena částkou, která vychází z jednotné úrokové sazby na mezibankovním trhu vkladů, zvýšené o 4 % a vynásobené průměrným stavem úvěrů společnosti.
Tato omezení by však neměla vyděsit drobné podnikatele, neplatí totiž v případě, že finanční náklady ročně nepřekročí milion.
