Žena podle justice přiměla babičku k podpisu darovací smlouvy na její spoluvlastnický podíl na nemovitosti nejméně za 12 milionů korun. O babičku se dlouhodobě starala, navštěvovala s ní lékaře, zajišťovala jí pečovatelskou službu.
Musela si tak být podle rozsudků vědoma toho, že babička nebyla pro svou závažnou dušení poruchu schopna činit právní kroky spojené s uzavíráním jakékoliv smlouvy. Trpěla demencí středně těžké až těžké úrovně.
Podle justice této indispozice vnučka zneužila a předložila babičce k podpisu darovací smlouvu, následně učinila návrh na vklad práva do katastru nemovitostí. Jen díky aktivitě rodinných příslušníků poškozené, kteří podali návrh na předběžné opatření ohledně nakládání se spoluvlastnickým podílem babičky, zápis v katastru nemovitostí proveden nebyl.
Městský soud v Praze ženě uložil pro podvod ve stádiu pokusu trest tři roky vězení podmíněně odložený na pět let. Obviněná se odvolala k Vrchnímu soudu v Praze, který její odvolání jako nedůvodné zamítl. V dovolání k Nejvyššímu soudu žena namítla, že ve věci nebyly provedeny všechny navrhované důkazy, především nebyli vyslechnuti svědci.
Podle NS z obou napadených rozhodnutí vyplývá, že soudy se návrhy obhajoby na doplnění dokazování velmi pečlivě zabývaly. „Žádný z důkazních návrhů obhajoby nezůstal opomenut, nýbrž již Městský soud v Praze k jednotlivým návrhům řádně odůvodnil, proč je považoval pro rozhodnutí ve věci za nadbytečné,“ uvedla mluvčí. Podle NS tak napadená rozhodnutí soudů netrpí žádnými vadami, které by odůvodňovaly zásah dovolacího soudu kvůli porušení práva obviněné na spravedlivý proces.
