PRAHA Ludmila Brožová-Polednová za mříže asi nepůjde. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká pro ni totiž požádala o prominutí výkonu trestu u prezidenta Václava Klause. Šestaosmdesátiletá Polednová byla minulý týden odsouzena na šest let za podíl na justiční vraždě Milady Horákové.
Přitom právě Vesecká se zasadila, aby se případ před soud znovu dostal. Původně totiž Vrchní soud v Praze proces zastavil s tím, že trestný čin je již promlčen. Vesecká s tímto verdiktem nesouhlasila a podala dovolání k Nejvyššímu soudu, jenž jí dal nakonec za pravdu. Svoji nynější aktivitu ve prospěch Polednové nepovažuje za paradoxní.
„Důvody jsou především humanitární. Jde o odmítnutí principu odplatného trestání starých zločinů a poukázání na lidský a morální rozměr výkonu trestu odnětí svobody vzhledem k věku odsouzené,“ řekl LN mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Pavel Foltán.
Jako první o kroku Vesecké informoval deník Právo. Jeho redaktorům nejvyšší státní zástupkyně řekla, že nechce, aby se současná justice chovala podobně jako ta v padesátých letech a posílala takto staré lidi do vězení. „U těchto takzvaných starých zločinů jde zejména o pojmenování viníků, nikoliv o to, aby tito lidé seděli ve vězení,“ zdůraznila. Dodala nicméně, že šestiletý trest považuje za příliš nízký. Soud totiž Brožové-Polednové minulý týden snížil trest z osmi na šest let ve vězení. Poměrně klidně přijali výsledek procesu s komunistickou prokurátorkou také představitelé Konfederace politických vězňů. „Nám šlo především o to, aby její čin byl prohlášen za zločinný a ona za zločince. To se nakonec stalo,“ prohlásila krátce po verdiktu předsedkyně konfederace Naděžda Kavalírová.
Podle ní existují věci, které jsou nepromlčitelné. „A podle názoru politických vězňů zločiny na lidskosti z těch padesátých let promlčeny nejsou,“ poznamenala. „Nevím, jestli případ Brožové-Polednové otevírá nějakou novou cestu k nápravě u aktů, které dávno skončily v minulosti,“ dodala Kavalírová krátce po rozsudku.
Místopředseda rady Ústavu pro studium totalitních režimů Patrik Benda označil odsouzení Brožové Polednové za přiblížení se normálnímu stavu soudnictví. O tom, že bývalá prokurátorka kvůli věku a zdravotnímu stavu do věznice nenastoupí, se spekulovalo již minulý týden. Benda již tehdy poznamenal, že v jejím případě pokládá za spravedlnost to, že byla odsouzena.
Milada Horáková byla odsouzena k trestu smrti v červnu 1950. Podle tehdejší komunistické obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala se „zrádci režimu“ a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
