Pátek 28. ledna 2022, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Polsko chce českou pomoc, na běloruskou hranici vyrazí zřejmě armádní ženisté

Ostře střežená polsko-běloruská hranice. foto: ČTK

Polsko přijalo českou nabídku pomoci se zvládnutím migrační krize na hranicích s Běloruskem. O konkrétní podobě budou obě strany teprve jednat. S největší pravděpodobností ale půjde o vyslání českých armádních ženistů, kteří by pomáhali se zajištěním hraničních plotů. Mandát bude schvalovat Parlament ČR.
  16:24aktualizováno  19:59

Podle premiéra Andreje Babiše je Česká republika připravena s Poláky jednat o konkrétní formě pomoci. Jako nejpravděpodobnější vidí vyslání armádních ženistů. Využití armády by vyžadovalo souhlas Parlamentu.

„Začneme teď jednat o konkrétní pomoci a její podobě. S největší pravděpodobností se bude jednat o vyslání ženistů, tedy podobně jako v případě britských vojáků, kteří už v Polsku působí,“ potvrdil šéf české diplomacie Jakub Kulhánek.

Ten je podle svých slov rád, že polská strana zareagovala na nabídku pomoci pozitivně. Vyslání českých policistů a vojáků Varšavě nabídli před týdnem prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš.

„Důležité je zajistit bezpečnost polské a vlastně naší společné evropské hranice proti řízené nelegální migraci, kterou organizuje Lukašenkův režim,“ řekl Kulhánek.

Jak podotkl, už příští týden bude o situaci jednat v Budapešti na setkání ministrů zahraničí V4. „Určitě se budeme bavit o možnosti společné a konkrétní pomoci Polsku,“ dodal a zároveň kvitoval, že na vyslání českých vojáků do Polska panuje shoda mezi končící i nastupující vládou, což by mělo zaručit hladké projednání mandátu pro vyslání českých vojáků v Parlamentu.

„Nyní předpokládám, že vláda co nejrychleji předloží návrh na vyslání do Parlamentu ČR, který jej standardním způsobem projedná,” uvedla dosavadní šéfka sněmovního výboru pro obranu a budoucí ministryně obrany Jana Černochová.

Polskou odpověď vítá a považuje podle svých slov za samozřejmost, že by Česko mělo Polsku ve zvládání migrační krize na jeho hranicích pomoci. „Tato krize je vyvolána běloruským režimem a my se musíme postavit za našeho spojence a souseda. Je to nejenom naše povinnost, ale především správná věc,“ dodala.

Polská žádost přišla v pátek

„O konkrétní formě české pomoci a počtech vojáků budeme jednat. Polský dopis přišel dnes a žádný konkrétní požadavek na počet vojáků neobsahuje,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.

Ještě kolem 15:30 konkrétní žádost o pomoc Polsko nevyslovilo. „Stále platí nabídka pomoci Polsku, kterou jsme já, prezident a ministr zahraničí opakovaně tlumočili našim polským kolegům v posledních týdnech. Platí, že jsme připraveni vyslat policisty nebo případně i vojáky, pokud o to Polsko požádá,“ uvedl Babiš odpoledne. Později pak polskou žádost potvrdil.

Přijetí nabídky pomoci kvitoval i Hrad. „Pozitivní reakci polské strany vítáme. Prezidentovi Zemanovi na česko-polských vztazích vždy osobně velmi záleželo, a proto mi o jiné nabídku české vojenské pomoci zopakoval na nedávném jednání prezidentů V4,“ konstatoval ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák.

Polsko podle končícího předsedy vlády oceňuje diplomatickou podporu Česka při zavádění sankcí vůči Bělorusku a na pomoci Polsku panuje shoda mezi končícím kabinetem ANO a ČSSD a pětikoalicí ODS, lidovců, TOP 09 se STAN a Piráty.

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak na páteční tiskové konferenci mimo jiné uvedl, že maďarští a čeští vojáci by byli pravděpodobně využiti ke střežení a udržování hraničních bariér a přístupových cest. 

Ministr rovněž připomněl, že pomáhat do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna podle něj mají plnit ženijní a průzkumné úkoly.

23. listopadu 2021

„Jsme vděčni za podporu, kterou nám poskytli naši spojenci. Hybridní útok na Polsko je zároveň útokem na Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Jsme vzájemně solidární,“ řekl polský ministr obrany.

Polská hraniční stráž evidovala jen během 2. prosince celkem 46 pokusů o nelegální překročení hranice z Běloruska. Devíti osobám úřady nařídily opustí polské území. K násilným pokusům o překročení hranice docházelo především na úsecích střežených stanovišť v Narewce a Czermechu.

Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku.

Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které Evropská unie na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.

Premiér Babiš 23. listopadu uvedl, že Polsku opakovaně nabídl vyslání českých policistů či vojáků, tehdy však neměl signály, že by Varšava nabídku pomoci chtěla přijmout. Týž den vyslání českých vojáků na hranice s Běloruskem Polsku nabídl i prezident Zeman.

Autoři: ,

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

Víme, co se děje: Novinky v asistované reprodukci od ledna 2022
Víme, co se děje: Novinky v asistované reprodukci od ledna 2022

Od letošního roku platí nová pravidla ohledně asistované reprodukce. Prodlužuje se doba, kdy žena může podstoupit umělé oplodnění hrazené...

Mohlo by vás zajímat