PRAHA Metoda brněnského soudce Jaroslava Tesáka byla prostá a účinná. Podle slov svého šéfa Petra Sladkého, místopředsedy Krajského soudu v Brně, si Tesák vybíral jednodušší případy, kdežto o ty složitější a starší se nestaral. „Okolnost, že je něco složité, rozhodně není důvodem, aby se to nechalo ležet,“ míní Sladký. Nejvyšší soud včera Tesáka za průtahy a další formální chybu potrestal důtkou.
Ti, kteří Tesákovo souzení zažili, mají nepochybně radost. Tesák je ale jen malou součástí velkého problému. Kvůli pomalé práci soudů musela totiž Česká republika loni vyplatit více než 50 milionů korun na odškodném. Plyne to ze statistik ministerstva spravedlnosti.
Loni požádalo kvůli průtahům o odškodnění 1481 Čechů. Ministerstvo spravedlnosti vyhovělo celkem 565 z nich – 24 zcela, zbytku jen částečně. Českou republiku to přišlo na 47 568 100 korun. Podobně na tom bylo Česko i v roce 2007, kdy muselo poškozeným vyplatit necelých 40 milionů.
Odškodné za „nemateriální škodu“, kam spadají především průtahy, může ministerstvo spravedlnosti vyplácet teprve od dubna 2006. Resort se tak rozhodl reagovat na stále vzrůstající počet českých žalob k Evropskému soudu. Propírání pomalosti české justice ve Štrasburku totiž bylo podle tehdejšího vedení ministerstva „ostudné“.
Česká justice patří v Evropě k těm pomalejším a průtahy ji sužují již léta. Příčin je hned několik. Část průtahů způsobují sami pomalí soudci. Jindy jsou v tom ale nevinně. Například severočeská justice měla léta málo soudců, a dodnes má proto nejvíce nedodělků. Ministerstvo spravedlnosti i samotní soudci se také shodují v tom, že výkonnost justice brzdí nedostatek vzdělaného pomocného personálu.
Poměry se ale podle ministerstva postupně mění k lepšímu. „Loni došlo ke snížení počtu nedodělků o zhruba 10 procent,“ tvrdí Jitka Zinke z tiskového odboru ministerstva. Další zrychlení si ministerstvo slibuje od elektronizace justice, která by soudce zbavila zbytečného papírování. Soudci by také měli mít do budoucna po ruce více kvalifikovaných asistentů a tzv. soudcovských minitýmů, které by od nich převzaly většinu „úředničiny“. „Jen v roce 2008 vzniklo minitýmů zhruba sto,“ dodává Zinke. Počet samotných soudců by se ale již zvedat neměl, a podle starších Pospíšilových vyjádření by mohl do budoucna dokonce poklesnout. Jeden spis soudce rekordman „kompostoval“ dlouhých 18 let Případů pomalých soudců řešily kárné senáty v minulých letech desítky a ten Tesákův nebyl zdaleka ten nejhorší. Naprostým šampionem v průtazích zůstává Jiří Kilian z Okresního soudu v Břeclavi, u kterého kontrola předloni objevila na pět desítek starých neuzavřených případů.
Kilian spisy doslova „kompostoval“ a jeho nadřízený tak vytáhl na denní světlo třeba několik spisů ze začátku 90. let. Rekordní „kousek“, který se týkal výživného na děti, byl ovšem ještě o něco starší – z roku 1989. Soustavné ignorování starých případů Kiliana připravilo o talár, když ho v červenci 2007 Nejvyšší soud poslal do civilu.
Jak se soudí v České republice Kvůli pomalým soudům musela Česká republika v loňském roce vyplatit poškozeným odškodné ve výši 47 568 100 korun. O rok dříve to bylo 39 835 170 korun. V Evropě patří česká justice k těm pomalejším. Statistika ukazuje, jak dlouho soudům trvá dotažení případu k pravomocnému verdiktu.* Restituce 1900 dní Obchodní spor 722 dní Pracovní spor 720 dní Spory o nájmy bytů 443 dní Náhrada škody 419 dní Spory podle zákona o rodině (manželství, výživné...) 316 dní Vymáhání práv duševního vlastnictví (autorství, patenty...) 309 dní *Údaje vycházejí ze statistik ministerstva spravedlnosti za první pololetí roku 2008.
