„Ano, kampaň se dominantně ponese ve střetu dvou vizí, dvou přístupů,“ říká diplomaticky místopředseda ODS Ivan Langer.
Jak to v praxi vypadá, se ukazuje už před volbami do Evropského parlamentu. Zemi zaplavil billboard s heslem „Evropa nebo Česko, kašlu na to všecko“ s podobou Jiřího Paroubka.
Autorem tohoto plakátu je kandidát do europarlamentu za ODS Jan Zahradil. Kromě billboardu navíc založil vlastní internetové stránky, kde sociální demokracii karikuje. „Negativní kampaň určitě není jediný prostředek, vždycky je zapotřebí představit něco vlastního pozitivního. A my se k tomu chystáme,“ říká Zahradil.
Sociální demokracie říká, že ona nic takového nechystá. „My budeme ukazovat na prázdnotu našeho politického rivala, ne na to, že má někdo velký nos, nebo je tlustý,“ dodává k tomu místopředseda sociální demokracie Zdeněk Škromach. Byli to ale právě sociální demokraté, kterým negativní kampaň v minulých letech vyšla. Díky ní dokázali mobilizovat velkou část společnosti.
Republiku tak zaplavovaly billboardy, které si střílely z konkrétních poslanců ODS i Topolánkových poradců. „Hrdinou“ několika takových byl třeba Marek Dalík.
Negativní kampaň je v západní Evropě nebo v USA běžnou součástí předvolební „masáže“.
Využívá se hodně například ve Velké Británii. Jenže i zde má své meze. Například pozicí současného britského premiéra Gordona Browna v nedávných dnech otřásla aféra kolem e-mailů jeho poradce s osobními pomluvami špiček opoziční Konzervativní strany. Brownův poradce je v lednu posílal svému příteli a autorovi blogu Labourlist. org Dereku Draperovi. Obsahovaly nepodložená tvrzení o osobním životě šéfa konzervativců Davida Camerona.
Svou tradici má negativní kampaň i ve Spojených státech. Pomlouvačné spoty jsou nedílnou součástí každého prezidentského volebního klání.
