25. dubna 2017 21:29 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Poslanecká sněmovna poprvé označila masakry v Arménii za genocidu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 25Diskuse
Těmto Arménům nařídily osmanské úřady, aby se shromáždili na náměstí. Nedlouho... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Těmto Arménům nařídily osmanské úřady, aby se shromáždili na náměstí. Nedlouho... | foto: Wikipedia

PRAHA Poslanecká sněmovna poprvé označila události v Arménii z let 1915 až 1918 za genocidu, když odsoudila genocidu Arménů stejně jako nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu.

Česko se k zemím uznávajícím události za genocidu nepřidalo. Tehdejší dění odsuzuje, ale záležitost by podle něj měla zůstat v rukou historiků.

Dva nové významné dny a odsouzení zločinů proti lidskosti

Seznam významných českých dnů se zřejmě rozšíří o další dva, které se vážou k událostem druhé světové války. Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích schválila sněmovna už v prvním kole projednávání. Novelu, která má podle jejího spoluautora Robina Böhnische (ČSSD) „splatit dluh všem hrdinům druhé světové války“, nyní projedná Senát.

Sněmovna v doprovodném usnesení na Böhnischův návrh odsoudila nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu, stejně jako genocidu Arménů za osmanské říše. Vyzvala současně mezinárodní společenství, aby předcházelo porušování lidských práv a spory řešilo mírovými prostředky.

Turecko jako nástupce Osmanské říše odmítá interpretovat tehdejší události jako genocidu. Tvrdí, že údaj o 1,5 milionu mrtvých Arménů je nadsazený a že mrtví byli oběti občanské války, nikoli genocidy. Jakékoli přirovnání ke genocidě nese nelibě.

„Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odsuzuje zločiny proti lidskosti prováděné nacisty v letech druhé světové války na židovském, romském a slovanském obyvatelstvu na ovládnutých územích, genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území Osmanské říše v období první světové války,“ stojí v deklaraci, kterou poslanci schválili spolu s novelou zákona o státních svátcích.

„Jsme suverénní stát“

„Podpořil jsem to, protože si myslím, že je správné podpořit myšlenku, že by se Turecko mělo přihlásit ke genocidě vůči Arménům. Asi na to budou nějaké reakce Turecka, ale jsme suverénní stát a sněmovna je také suverénní, šlo o demokratické rozhodnutí,“ prohlásil ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) pro server Aktuálně.cz.

„Chtěl bych upozornit, že usnesení se netýká dnešního Turecka, ale Osmanské říše. A to, že to byla genocida na Arménech, je pravda. Jsem rád, že jsme usnesení přijali, protože někdy se pravdy musí připomínat. Zajisté na to bude Turecko reagovat, zejména dnešní prezident bude dělat bengál. My jsme se ale vždycky zastávali lidských práv, a dnes je nutné to Turecku připomenout,“ podotkl podle Aktuálně.cz bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).

„Milion Arménů zabitých nebo v exilu,“ Titulek v listu New York Times, 15. prosince 1915.
Arménka truchlí nad těly svých dětí. Všech pět potomků se stalo obětí vraždění.

I prezident Miloš Zeman pokládá masakr Arménů Osmanskou říší z roku 1915 za jedno z nejhorších zvěrstev moderní doby. Připomněl, že tehdejší události opakovaně označil za genocidu. Zeman to uvedl v dopise, který zaslal arménskému duchovnímu představiteli v Česku Barseghovi Pilavčjanovi.

Zeman: Jedno z nejhorších zvěrstev moderní doby

Český prezident naposledy události, které se staly před více než 100 lety, pojmenoval genocidou při loňské návštěvě Arménie. „Dnes si připomínáme 102 let od doby, kdy na území Arménie došlo k masovým vraždám arménského obyvatelstva,“ napsal Zeman. Dodal, že je při několika příležitostech označil za genocidu, naposledy při loňské návštěvě Arménie. „Domnívám se, že ony události probíhající v celkově pohnuté době představují jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem,“ uvedl.

Vraždy Arménů začali v roce 1915. Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století. Český prezident souhlasí s tím, že historii by neměli interpretovat politici, protože dějiny často používají k politickým zájmům. „Zároveň se však domnívám, že si nelze nepřipomínat události, které stály život 1,5 milionu nevinných lidí a které představují tragickou kapitolu dějin nejen arménského národa, ale i celého civilizovaného světa,“ uvedl. Na závěr dopisu vyjádřil arménské menšině v ČR a arménskému národu upřímnou soustrast.

ČTK, Lidovky.cz
  • 25Diskuse