Pandemie zkrátka ukázala, že jednorázový plast může být někdy i užitečný. Jenže pokud bude virus řádit ještě ve druhé polovině roku 2021, Evropa, včetně Česka, se s ním už bude muset vypořádat bez výrobků na jedno použití.
Kdo viděl v Asii zacházení s odpadem, musí tušit, že se tam dějí zvěrstva, říká expert Tomáš Cajthaml |
EU totiž některé plastové předměty zakázala a od července už by neměly přicházet na trh. Jedná se například o tyčinky na čištění uší, plastové příbory a nádobí, brčka, míchátka, ale i tyčky, na nichž si děti nosí nafukovací balonky. Zakázané by měly být též kelímky z polystyrenu, produkty z bioplastu nebo z oxorozložitelných plastů. Ty obsahují přísady, které se oxidací rozkládají na mikroplasty.
Prodejci budou mít rok na to, aby doprodali zásoby zakázaných výrobků. Pak by uvedené produkty měly úplně zmizet z prodejních pultů v celé evropské sedmadvacítce.
Důvodem pro zákaz je masivní nadužívání plastů, které zaneřádilo planetu. Dostatečně známými se mezi lidmi staly fotky umělohmotných smetišť na dnech oceánů, ale plasty kromě životního prostředí zamořují i lidské tělo. Jejich přítomnost v tělech ryb zase prokázala třeba studie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jež zkoumala živočichy, kteří plavou ve Vltavě.
Dle odhadů se v ČR ročně prodá na 300 milionů plastových brček, 20 milionů plastových talířů. 60 milionů příborů, 40 milionů nádob na jídlo z expandovaného polystyrenu a 40 milionů kelímků ze stejného materiálu. „Jsou to dohromady tisíce tun plastů, které najdeme všude: od fastfoodů po drogerie,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvDalší produkty budou nově regulovány. Například hygienické vložky, tampony, vlhčené ubrousky nebo tabákové výrobky, které mají filtr (rovněž obsahuje plast) budou muset mít označení, že jde o výrobek z plastu. Rovněž by na nich mělo být uvedeno, kam je lidé mají po použití vyhodit.
Samostatnou kapitolou jsou nápojové kelímky a některé nádoby na potraviny. Ty chtěla Evropa zakázat také, nakonec ale z trhu úplně nezmizí. Státy však budou muset jejich potřebu snižovat. V roce 2023 by první souhrn informací o své činnosti měly jednotlivé členské země reportovat Evropské komisi. To je předzvěst, že v budoucnu Evropa tyto výrobky také úplně zakáže.
Česko zakáže brčka či lžíce na jedno použití. Ministr Brabec připraví zákon, který trestá za zbytečný odpad |
Unie postihla všechny produkty z žebříčku nejčastějších věcí, které se objevují na evropských plážích. Patří k nim i víčka od nápojových lahví. Výrobcům nápojů proto přibude nová povinnost – u lahví nebo tetrapackových obalů do objemu tří litrů budou muset víčka upevňovat. EU též stanovila, že v roce 2025 by měly být lahve vyrobené aspoň z dvaceti pěti procent z recyklovaného plastu. O pět let později by tato složka měla být minimálně třicet procent. A do roku 2029 by se mělo devadesát procent plastových lahví včetně víček vytřídit.
Krok správným směrem
Přibude rovněž výrobců, kteří se budou muset finančně podílet na tom, aby odpad z jejich produktů nepřekážel. Už teď obcím přispívají výrobci nádob na potraviny, jednorázových sáčků a obalů, lahví do tří litrů, kelímků a lehkých plastových tašek. Od roku 2023 k nim přibudou i výrobci tabákových výrobků, v roce 2024 se přidají výrobci vlhčených ubrousků a balonků. Peníze by měly jít na všechen odpad z těchto produktů, který skončil mimo popelnice.
Od příštího roku budou mít výrobci i novou povinnost, aby vzdělávali všechny, kdo si jejich výrobky koupí. O tom, jaké existují alternativy, a o tom, jak s odpady správně naložit. „Produkce plastů neustále stoupá, takže to, co dnes vyprodukujeme, se nám vrátí až za desítky let a v obrovské míře. Polovinu veškerého objemu plastů jsme vyrobili v posledních dvaceti letech,“ řekl serveru Lidovky.cz profesor Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty UK. Zákaz jednorázových plastů je tak podle něj krok správným směrem, v budoucnu však v regulaci budeme muset přidat, protože to nebude stačit.
Oloupaná cibule v celofánu? To je na zabití, prohlašuje ministr životního prostředí Richard Brabec |
Byl to právě Cajthaml, kdo působil ve zmíněném týmu, jenž odhalil mikroplasty ve vltavských rybách. Před časem se také objevila zpráva, že se plasty vyskytují i v nejhlubším podmořském příkopu – v Mariánském – téměř 11 tisíc metrů pod hladinou Tichého oceánu.
„Teď už asi není žádné místo, kde by plast nebo mikroplast nebyl. Už právě proto, že se igelitový sáček od bonbonů objevil i na dně Mariánského příkopu, a právě proto, že analýzou sněhu v Arktidě se prokázalo, že dochází k transportu mikroplastů vzduchem. Tamní ekosystém to zřejmě neohrozí, mnohem dřív dojde řada na naše rybníky, moře, potraviny,“ doplnil Cajtham
