KÁHIRA/PRAHA Prezident Husní Mubarak leží na smrtelné posteli, když za ním přichází jeden z jeho pomocníků a říká: „Pane prezidente, nepronesete před lidmi řeč na rozloučenou?“ Prezident otevře oči a odpovídá: „Proč? Copak lidé někam odcházejí?“
Právě tak zní starý egyptský vtip, který již dlouho trefně vystihuje situaci v této arabské zemi. Egyptská hlava státu, dvaaosmdesátiletý Husní Mubarak, vládne již skoro třicet let a u moci možná zůstane i nadále. V září totiž Egypťané budou volit prezidenta a Mubarak se dosud jednoznačně veřejně nevyjádřil k tomu, zda bude či nebude znovu kandidovat. Díky tomu je otevřené pole pro spekulace.
Jedni tak tvrdí, že Mubarak skutečně bude usilovat o další šestiletý mandát, druzí naopak hovoří o chystaném nástupnictví jeho syna Gamála. (K první variantě se podle depeší zveřejněných serverem WikiLeaks přiklání i americká velvyslankyně v Egyptě Margaret Scobeyová.)
Rozhodující zřejmě může být to, zda se bude Mubarak na další prezidentování v důležité blízkovýchodní zemi cítit. V minulosti ho trápily časté zdravotní problémy, a musel proto podstoupit třeba operaci žlučníku. Pokud tedy bude Mubarakův zdravotní stav neuspokojivý, je možné, že ho opravdu nahradí sedmačtyřicetiletý Gamál, byť ten to zatím vehementně popírá.
Příznakem pro Gamálovu možnou kandidaturu je nicméně to, že si vybudoval silnou pozici ve vládní Národní demokratické straně (NDP). Experti dodávají, že vzhledem k přísným pravidlům voleb každopádně vyhraje kandidát NDP. Koho do souboje o prezidentské křeslo vyšle, by NDP měla určit zřejmě v červenci. Bez ohledu na to, kdo dále Egypt povede, je ale jasné, že ho nečeká nic lehkého.
Mubarak pomocí bezpečnostních sil svírá Egypt dlouhé roky pevnou rukou. V poslední době zde však panuje napjatá situace. Jasným indikátorem obtížného stavu, v jakém se Egypt nachází, byly nedávné parlamentní volby.
V nich s velkou převahou zvítězila NDP. Opozice a nezávislí pozorovatelé však podle agentur hlásili zastrašování voličů, podvody u volebních uren a jiné nesrovnalosti. Znepokojení tak vyjádřila například i ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová.
Volby v Egyptě však mají širší rozměr. Výraznou opoziční silou je zde fundamentalistické Muslimské bratrstvo, které druhé kolo voleb bojkotovalo. Přesto je možné říci, že v budoucnu by jeho příchod k moci zejména USA jistě neuvítaly. Egypt je jedním z jejich nejbližších blízkovýchodních spojenců a Washington by jistě nechtěl, aby Káhira někdy v budoucnu směřovala k islámské teokratické vládě po íránském vzoru. Čistě pragmaticky si to Egypt nemůže ani dovolit, je totiž velmi závislý na zahraniční pomoci a důležitou roli v jeho ekonomice hraje cestovní ruch.
Výbuch před kostelem Egyptu se navíc nevyhýbá nábožensky zaměřené násilí. Situace samozřejmě není tak dramatická jako třeba v Iráku, přesto byl šokem výbuch bomby, který si v noci na sobotu u koptského křesťanského kostela v Alexandrii vyžádal nejméně 21 mrtvých a skoro stovku zraněných lidí. Následně se ve čtyřmilionovém městě střetli muslimové s křesťany, kterých je v zemi se zhruba osmdesáti miliony obyvatel asi deset procent.
Agentury včera uvedly, že policie se při vyšetřování zaměřuje na místní extremistickou islámskou skupinu, která se prý mohla nechat ovlivnit teroristickou sítí Al Kajda, ale přímo napojena na ni zřejmě nebyla. Mubarak násilí odsoudil a vyzval muslimy a křesťany, aby se terorismu postavili společně. „Jsme v tom všichni dohromady, budeme čelit terorismu a porazíme ho,“ prohlásil ve výjimečném televizním vystoupení. Útok podle něj nese rukopis zahraničních sil, které chtějí Egypt přetvořit v místo, kde se vyskytuje terorismus. To však Mubarak i za pomoci svého represivního režimu nebude chtít v příštím období určitě dopustit.
***
Krveprolití
V noci na Nový rok explodovala ve vozidle (asi značky Škoda) zaparkovaném před kostelem v Alexandrii bomba. Výbuch připravil o život nejméně 21 lidí a skoro stovka osob utrpěla zranění.
