Zatímco tamější politici varují před přílivem českých gastarbeiterů, kteří by mohli vytlačit dražší domácí konkurenci, tuzemské firmy se útěku pracovníků neobávají.
„Z toho strach nemám,“ řekl LN ředitel firmy Jihostroj Velešín Jiří Gerle.
Mezi zaměstnavateli obecně panuje názor, že kdo chtěl pracovat v Rakousku a měl tu možnost, vyřídil si pracovní povolení a v zemi už dávno pracuje. „Pokud odejde někdo po 1. květnu, určitě to nebude nic dramatického,“ domnívá se Gerle.
A jeho slova potvrzuje i nedávný průzkum rakouského GfK Institutu, z něhož vyplynulo, že pouze deset procent českých respondentů si v budoucnu dovede představit dojíždění za zaměstnáním na rakouské území. „Samozřejmě platí, že jedna věc jsou představy a druhá skutečná připravenost ke vstupu na rakouský pracovní trh,“ dodal šéf GfK Institutu Rudolf Bretschneider.
Rakouská hospodářská komora předpokládá, že letošní otevření trhu bude znamenat příliv maximálně dvaceti tisíc zahraničních pracovníků. Odhad Zaměstnanecké komory, hájící práva zaměstnanců, je přitom desetkrát vyšší (nyní pracuje v Rakousku oficiálně kolem šesti tisíc Čechů). A před vlnou levné zahraniční konkurence varují i populisté z rakouské Strany svobodných (FPÖ).
Těmto obavám chce rakouská vláda čelit zákonem, který pod pokutou 100 tisíc eur (zhruba 2,5 milionu korun) zakáže firmám zaměstnávat cizince za mzdu nižší, než jakou si domácí zaměstnanci vyjednali v kolektivních a cechovních smlouvách. Mzda zaměstnance v žádné, byť nekvalifikované profesi, by tak neměla být v Rakousku menší než tisíc eur (25 tisíc korun).
***
Jen 10 % Čechů si umí představit dojíždění do Rakouska
